Datum: 11.04.1963
Sp. zn.: 4 Tz 12/63
Nejvyšší soud ČSSR
Uložení trestu zákazu řízení mot. vozidel (§ 49 odst. 1 tr. zák.) nebrání skutečnost, že obžalovaný nemá řidičský průkaz. Pokud oprávnění k řízení mot. vozidel již získal, je nutné po dobu rozsudkem stanovenou, mu je odebrat a pokud je dosud nevlastní, je účelem tohoto trestu, aby je ve stanovené době příslušné orgány nevydávaly. Pravomocný výrok rozsudku je závazný pro všechny státní orgány a organizace. V důsledku toho nemohou příslušné orgány dát odsouzenému oprávnění k činnosti, která byla pravomocným rozsudkem zakázána, pokud doba zákazu trvá. Vzhledem k účelu trestu (§ 23 tr. zák.) je soud povinen se zřetelem k příslušným ust. tr. zák. uložit každému pachateli tr. činu takové tresty, aby byl splněn požadavek zákona. Ust. § 65 vyhlášky min. vnitra č. 145/56 Ú. l. je určeno především pro případy mimosoudního vyřízení věci a soud proto nemůže spoléhat na to, že orgán DI obžalovanému v řízení mot. vozidel dle vlastního uvážení zabrání.