Rok 1960

Soud musí pečlivě zkoumat, zda zabavení třetí třetiny platu dlužníka pro pohledávky na úhradu osobních potřeb (§ 531 odst. 3 o. s. ř.) je v souladu se zásadami socialistického soužití.

Požadavku důsledné ochrany majetku v socialistickém vlastnictví odpovídá při činu menší závažnosti vyřízení věci před kárným orgánem na závodě za široké účasti pracovního kolektivu, které může účinně přispět k vytvoření správného poměru k socialistickému vlastnictví. V případech, kdy se rozkrádání nebo úmyslného poškozování majetku spravovaného podnikem dopustí společně více osob, lze způsobené škody sčítat jen pokud jednali pachatelé společně, jinak pokud škoda u jednotlivců nepřesáhla 500,- Kčs, není překážek k projednání věci kárným orgánem, neboť jde o přestupek podle § 35 a) tr. zák. spr., resp. o kárné provinění.

Vzhledem k povaze pracovního poměru ve společnosti budující socialismus a změně základního společenského nazírání na práci, která se stává nejen právem stanovenou povinností každého práce schopného občana, ale i reálně zaručeným právem, má být důležitý důvod k předčasnému zrušení pracovního poměru udán již ve zrušovacím projevu.

Podle § 6 odst. 6 písm. b) devizového zákona ve znění vyhlášky ministra financí čís. 80 ze dne 11. 12. 1958 nesmějí devizoví tuzemci bez povolení ministerstva financí - a pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu - vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině. Vstupováním v závazky nutno rozumět veškerá jednání směřující k tomu, aby vznikl závazek v poměru k cizině.

Přeřazením v práci není přidělení zaměstnance na přechodnou dobu na pracoviště v jiné obci, vyplývá-li z povahy prací určených pracovní smlouvou, že se místo pracoviště bude měnit.

Z ustanovení § 223 tr. zák. plyne, že trestného činu rvačky se dopouští nikoliv ten, kdo se brání útoku byť i více útočníků, nýbrž ten, kdo se účastní rvačky za účelem úmyslného ohrožení života nebo zdraví jiného. Úmysl pachatelů se vztahuje jak k účasti na zápasu, tak i k ohrožení života nebo zdraví jiného. Jestliže obžalovaný napomenul neukázněné občany, aby se slušně chovali, nebyl povinen trpět útoky vůči své osobě, zejména byl-li útočník ozbrojen. Jestliže byl napaden, nelze ho proto vzhledem k nedostatku zavinění považovat za účastníka rvačky ve smyslu § 223 odst. 1 tr. zák.

Podmienkou nároku zamestnanca na mzdu podla § 7 zák. č. 244/1922 Zb. (obdobne podla § 1155 o. z. o.) je, aby zamestnanec bol ochotný vykonávať práce pre doterajšieho zamestnávatela, čo znamená, že musí byť k tomu pripravený a že musí sa starať o to, aby po odpadnutí prekážky mohol s prácou začať, ďalej aby u zamestnanca neišlo o úmyselné zameškanie práce, tj. aby zamestnanec nemohol bez vlastného zavinenia (porov. rozh. č. 28/1957 a č. 104/1958 Zb. rozh. čs. súdov) ani prechodne vykonávať primeranú prácu. Pripravenosť zamestnanca k práci musí trvať do toho času, než zamestnávatel dal jasne najavo po tom, čo zamestnanec prejavil nesúhlas s výpoveďou, že trvá na výpovedi týmto okamihom súčasne začína aj povinnosť zamestnanca najsť si primerané náhradné zamestnanie.