Rok 1919

Překročení obžaloby soudem nalézacím. 

Čin do obžaloby nepojatý nemůže nikdy dáti podnět k nálezu o nepříslušnosti soudního dvora dle § 261 tr. ř.

Žaloba domáhající se výroku, že jest žalovaný povinen smlouvu dodržeti, jest žalobou o plnění.

V řízení o žalobě domáhající se dodržení smlouvy nájemní, neplatí kratší lhůty § 575 c.ř.s.

Odevzdána po rozumu § 1120 obč. zák. jest pronajatá nemovitost teprve, když nabývateli knihovně připsána. Do té doby lze se domáhati dodržení smlouvy nájemní jen na posavadním vlastníku.

Vědomí, že z činnosti mohlo by vzejíti nebezpečí, jemuž čelí § 85 lit.b) tr. zák., bez vůle, nebezpečí to přivoditi, k zločinu dle § 85 lit. b) tr. zák. nestačí.

Žádá-li se na místě původního žádání, aby uznáno bylo, že žalovanému nepřísluší právo jízdy po pozemku žalujícího, o nález, že mu nepřísluší právo jízdy ve prospěch jiných pozemků jeho po pozemku žalujícího, není to změnou, nýbrž obmezením žaloby.

Hodnotou ukradeného zboží, jež bylo určeno k dalšímu zcizení, jest nejvýše jeho úředně stanovená cena maximální.

Případ použití § 290 tr.ř. na prospěch obžalovaného, jenž zmateční stížnosti nepodal.

Z okolnosti, že věc po odhalení vady dále byla zcizena, nelze ještě usuzovati, že kupitel zřekl se nároku na zmenšení trhové ceny pro vadnost věci.

O útěku po rozumu § 188 lit a tr. zák. lze jen tehda mluviti, byl-li pachatel stíhán, nikoli však již tehda, byl-li, odnášeje odcizené věci, poškozeným přistižen.