Archiv Sbírky

Zdravotnická organizace s lůžkovým oddělením odpovídá občanovi, který byl přijat na léčení na tomto oddělení, za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají (§ 433 odst. 2 o. z.), a to s omezením podle ustanovení § 434 odst. 1 o. z. a § 15 vyhlášky č. 45/1964 Sb.

I. Ak odsudzuje súd obzvlášť nebezpečného recidivistu na nepodmienečný trest odňatia slobody, musí mu uložiť ochranný dohlad podla § 4 odst. 1 zák. č. 44/1973 Zb. aj vtedy, keď ho odsudzuje za trestný čin spáchaný pred 1. júlom 1973. Za podmienok § 4 odst. 2 cit. zák. môže súd uložiť ochranný dohlad i vtedy, keď ide o úmyselný trestný čin alebo úmyselný prečin spáchaný pred 1. júlom 1973.

Kupující může žalobou u soudu uplatnit jen práva z odpovědnosti za ty konkrétní dodatečně najevo vyšlé vady koupené věci, které prodávajícímu vytkl ve lhůtě uvedené v ustanovení § 403 odst. 1 o. z.

II. V konaní o prečine nemožno vydať trestný rozkaz, keď treba postupovať podla ustanovení prvého oddielu devätnástej hlavy Trestného poriadku (konanie proti mladistvým). Ak sú však dané okolnosti uvedené v § 301 odst. 2 písm. a) alebo b) Tr. por., ktoré vylučujú použitie ustanovení tohto oddielu, možno vydať trestný rozkaz aj proti mladistvému. /1/

Jestliže rodiče nezletilých dětí, jimž byla způsobena škoda jinou osobou, zanedbají dohled nad nezletilými, nelze tuto skutečnost hodnotit jako spoluzavinění nezletilých poškozených. V takovém případě rodiče nezletilých poškozených spoluodpovídají za škodu společně s těmi, kdo škodu způsobili, podle své účasti na způsobení škody.

O tom, že se ochranné léčení bude vykonávat během výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovném ústavu (§ 72 odst. 4 i. f. tr. zák.), nerozhoduje soud v rozsudku, popř. v usnesení (§ 230 odst. 2, § 239 odst. 1 tr. ř.), jimiž se ochranné léčení ukládá. Takový způsob výkonu ochranného léčení může na podnět náčelníka nápravně výchovného ústavu nařídit předseda senátu (samosoudce) až ve vykonávacím řízení (§ 351 odst. 1 tr. ř., § 106 odst. 1 j. ř. s.).

I když se to, co každý z manželů vynaložil z svého na společný majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, uhrazuje zásadně ve výši redukované podle poměru, v němž došlo ke snížení hodnoty věci za trvání bezpodílového spoluvlastnictví, lze přihlížet i k tomu, zda v konkrétním případě manžel, který náklad vynaložil, nebyl v užívání společné věci podstatně omezen a zda ke snížení hodnoty věci opotřebením nedošlo zcela převážně užíváním věci druhým z manželů.