Archiv Sbírky

Lehotu na podanie odvolania osobami uvedenými v § 247 odst. 2 Tr. por. stanovenú v § 248 odst. 3 Tr. por. treba vykladať v súvislosti s ustanovením § 248 odst. 2 Tr. por. V dôsledku toho, ak je obvinenému, ktorý má obhajcu, doručený odpis rozsudku v iný deň ako obhajcovi, je pre beh lehoty na podanie odvolania týmito osobami rozhodujúce to doručenie odpisu rozsudku, ktoré bolo vykonané najneskoršie.

Dospěje-li soud v řízení o přezkoumání rozhodnutí a věcech důchodových k závěru, že rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení nebyl důchod přiznán právem, i když se tak mělo stát z jiných důvodů, než které byly v přezkoumávaném rozhodnutí uplatněny, nemůže jen z toho důvodu rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení zrušit.

Otázka, či platí zákonná fikcia, že sa na odsúdeného hladí, akoby nebol odsúdený, nie je v prípade úvah o uložení súhrnného trestu otázku týkajúcou sa viny obvineného. V dôsledku toho existencia právoplatného rozhodnutia súdu o odpustení trestu uloženého obvinenému v skoršej veci na základe rozhodnutia prezidenta republiky o amnestii z 23. februára 1973 s účinkom uvedeným v čl. VII citovanej amnestie bráni súdu pri rozhodovaní o uložení súhrnného trestu z hladiska úvahy podla § 35 ods. 3 Tr. zák. posúdiť otázku, či o skoršom odsúdení platí uvedená zákonná fikcia, ako predbežnú otázku (§ 9 ods. 1 Tr. por.).

I když v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení bylo doloženo splnění jednoho ze zákonných předpokladů k přiznání nároku na důchod, jehož se týkal opravný prostředek proti přezkoumávanému rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, nemůže soud uložit tomuto orgánu, aby nárok na důchod přiznal, nebylo-li zároveň spolehlivě zjištěno, že jsou dány i ostatní zákonné předpoklady pro nárok na důchod.

Znak opätovne podmieňujúci použitie vyššej trestnej sadzby podla § 209a odst. 3 písm. b) Tr. zák. je naplnený aj vtedy, ak páchatel už spáchal v minulosti trestný čin uvedený v § 209a odst. 1 Tr. zák. a bol zaň odsúdený, ale odsúdenie je zahladené, prípadne sa na páchatela hladí, ako by nebol odsúdený. Zahladením odsúdenia alebo zákonnou fikciou neodsúdenia právne zaniká iba skutočnosť odsúdenia za trestný čin, ale ne aj sama skutočnosť, že páchatel spáchal trestný čin.

O poberanie dôchodku ide aj vtedy, ak dôchodok nebol v určitom čase dôchodcovi vyplávaný, bol však zadržiavaný a použitý na uhradenie zisteného preplatku na dôchodku.

Zahladenie odsúdenia alebo zákonná fikcia, že sa na páchatela hladí, ako by nebol odsúdený, nebráni súdu, aby pri hodnotení osoby páchatela prizeral na skutočnosť, že páchatel v minulosti spáchal trestný čin, a z tejto skutočnosti vyvodil príslušné závery pokial ide o sklony páchatela k trestnej činnosti, jeho vzťah k spoločenským hodnotám chráneným Trestným zákonom, možnosť jeho nápravy a pod. Ale túto skutočnosť možno považovať za priťažujúcu okolnosť v zmysle § 34 písm. i/ Tr. zák. len vtedy, keď so zretelom na svoju povahu (najmä so zretelom na časový odstup medzi trestnými činmi, správanie páchatela v tomto medziobdobí, povahu minulého a terajšieho trestného činu a pod.) zvyšuje stupeň nebezpečnosti nového trestného činu pre spoločnosť.