Archiv Sbírky

Byla-li podaná žaloba soudem přijata, nemohla být již prokurátorem s právním účinkem vzata zpět, tedy ani doplňována a měněna, jak plyne zejména z ustanovení §§ 207 a 208 tr. ř. Proto nové projednání a přijetí takto změněné obžaloby je nepřípustné.

Uváží-li se, že způsobená škoda 12,40 Kčs, případně i zamýšlená vyšší škoda, zdaleka nemohla dosáhnout obvyklé hranice mezi přestupkem a trestným činem, jeví se předchozí odsouzení obžalovaného jako způsobilé odůvodnit - za předpokladu prokázaného úmyslu obohatit se na úkor majetku v socialistickém vlastnictví - pouze závěr o spáchání trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., nikoliv však též zvlášť přitěžující okolnost podle § 245 odst. 2 písm. c) tr. zák. (§ 75 odst. 4 tr. zák.)

Ustanovení § 47 odst. 2 tr. zák. přihlíží i tam, kde jsou dány podmínky pro vedlejší trest propadnutí jmění, a kde proto byl tento trest uložen, k potřebám odsouzeného a osob závislých na něm svou výživou popř. svou výchovou. Proto vyjímá z propadnutí jmění prostředky nebo věci nutné k ukojení životních potřeb těchto osob. Tento humánní zřetel v zákoně vyjádřený nesmí vést k tomu, aby byl účel vedlejšího trestu propadnutí jmění zeslabován nebo dokonce mařen a aby ustanovení o vynětí prostředků nebo věcí z propadnutí jmění bylo použito v zájmu pachatele, zejména jde-li o pachatele z řad třídních nepřátel, nad míru nutnou k zabezpečení jeho výživy nebo výživy či výchovy osob na něm závislých.

Věcmi nebo prostředky, jichž je ve smyslu § 47 odst. 2 tr. zák. nezbytně třeba, nutno proto rozumět pouze věci nebo prostředky, bez nichž by výživa pachatele nebo výživa popř. výchova osob na něm závislých byla vážným způsobem ohrožena.

Uplatňují-li k jednotlivým majetkovým kusům odsouzeného, jehož jmění bylo prohlášeno za propadlé, vlastnické právo třetí osoby, projedná finanční odbor jejich vylučovací žádost obdobně jako odpor proti exekuci ve věcech daňových. Nelze-li vylučovací žádostí vyhovět, odkáže vylučovatele (pouhým dopisem) na řízení ve věcech občanskoprávních.

Trestné činy zkrácení a ohrožení daně jsou jednou z forem útoků proti socialistickému hospodářství, jichž se dopouští kapitalistické živly. Účelu trestu u takových pachatelů bude dosaženo nejen trestem hlavním, ale i takovým vedlejším trestem, jímž budou odčerpány mnohdy nekontrolovatelné bezpracné zisky. Takové tresty budou výstrahou nejen pro obžalovaného, ale i pro další osoby s obdobnými vztahy k naší společnosti [§ 17 odst. 1 písm. a), c) tr. zák.].

Při právním posouzení více útoků (skutků), spáchaných kulakem ke škodě JZD, nutno přihlížet v zájmu třídního rozboru věci k závažnosti jednání v celé jeho souvislosti.

Dopustil-li se obžalovaný kulak při svém zcela negativním poměru k JZD od doby, kdy do družstva vstoupil, celé řady skutků zakládajících úmyslné trestné činy, které směřovaly přímo k poškození družstva, vyplývá pak při třídním pohledu na souzenou věc v celé její souvislosti, že obžalovaný kulak z nepřátelství k lidově demokratickému řádu se dopustil jednání v úmyslu ztěžovat plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství v úseku združstevněné zemědělské výroby.

Právnímu posouzení zjištěného skutku obžalovaného kulaka z hlediska trestného činu sabotáže podle § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák. nebrání skutečnost, že obžaloba neuvádí, že se obžalovaný dopustil ke škodě JZD jednání, objektivně vykazujícího znaky sabotáže, z nepřátelství k lidově demokratickému řádu, neboť zjištění tohoto motivu nemění nic na totožnosti zažalovaného skutku, při jehož právním posouzení není soud - jak plyne z ustanovení § 239 tr. ř. - vázán obžalobou.

Rozhodnutí finančních odborů rad národních výborů o daňové povinnosti obžalovaného, byť i pravomocná, nejsou závazná pro posouzení viny obžalovaného v řízení o trestných činech, nebo přestupcích zkrácení a ohrožení daně.

Pokud rozhodnutí, sdělení či vyjádření finančních orgánů nebo jiných státních orgánů řeší otázky odborného rázu, přihlédnou k nim orgány činné v trestním řízení jako k důkazům znaleckým. Při pochybnosti o jejich správnosti postupují orgány činné v trestním řízení podle § 121 tr. ř., přičemž bude namístě, aby si vyžádaly vyjádření ministerstva financí vzhledem k jeho přezkumné pravomoci podle § 29 odst. 1 a § 30 zák. č. 13/1954 Sb., o národních výborech.

Postup při ukládání trestu nápravného opatření členům jednotných zemědělských družstev.

Ustanovení občanského soudního řádu o přerušení řízení v případě pozbytí procesní způsobilosti účastníka řízení se obdobně použije i na případy, kdy v průběhu občanského soudního řízení zanikne právnická osoba. V takovém případě je povinností soudu, aby zjistil, kdo vstupuje v práva a závazky zaniklé právnické osoby. Přitom soud především vyzve dalšího účastníka řízení, je-li navrhovatelem, aby označil organizaci, proti níž má být řízení vedeno. Jinak soud ovšem posoudí až v rozhodnutí ve věci samé, zda je či není dána aktivní nebo pasivní legitimace účastníka řízení.