Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 01.07.1959, sp. zn. 1 Ec 99/59, ECLI:CZ:NS:1959:1.EC.99.1959.1
Datum: 01.07.1959 Sp. zn.: 1 Ec 99/59 Nejvyšší soud ČSR
Datum: 01.07.1959 Sp. zn.: 1 Ec 99/59 Nejvyšší soud ČSR
Datum: 20.10.1959 Sp. zn.: 4 Tz 36/59 Nejvyšší soud ČSR
Předběžné projednání obžaloby musí především zjednat nápravu, jestliže prokurátor přecenil stupeň nebezpečnosti některých činů pro společnost, což se projevuje škodlivě především v tom, že jsou projednávány před soudem i případy, které lze účinněji vyřídit mimosoudně. V tomto stadiu trestního řízení je proto třeba i v zájmu toho, aby nedošlo k přecenění stupně nebezpečnosti činu pro společnost, dbát všestranného objasnění osoby pachatele a náležitého objasnění skutku i všech dalších okolností (dodržení procesních předpisů apod.) významných pro posouzení věci. V případech, kdy důkazy vykonané v přípravném řízení ani po jejich zhodnocení nemohou dát soudu dostatečný podklad pro rozhodnutí věci v hlavním líčení, je třeba, aby soud zjednal nápravu buď vrácením věci prokurátoru k došetření při předběžném projednání obžaloby nebo, pokud tak neučinil, aby sám doplnil procesní materiály za účelem náležitého objasnění věci.
Předseda senátu si však může již před předběžným projednáním obžaloby opatřit potřebná vysvětlení (§ 198 odst. 2 tr. ř.) tak, aby mohl popřípadě věc zastavit (§ 192 tr. ř.) nebo postoupit věc jiném orgánu (§ 194 tr. ř.) k mimosoudnímu vyřízení.
Datum: 24.11.1959 Sp. zn.: Pls 4/59 Nejvyšší soud
Směrnice pléna Nejvyššího soudu o předběžném projednání obžaloby.
Datum: 17.07.1959 Sp. zn.: 2 Tz 19/59 Nejvyšší soud
Otázka zavinění je právní otázkou a nikoliv otázkou znaleckou, znalec může svůj posudek podat pouze o otázkách odborných a soud musí pak znalecký posudek hodnotit jako všechny ostatní důkazy podle vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Znalec musí podklady k posudku čerpat především z ohledání a nikoliv jen z výpovědi obžalovaného.
Při hodnocení posudku znalce je nutno dbát důkazů, které naznačují, že posudek znalce a jeho závěry nemusí být správné.
Pro posouzení zavinění obžalovaného je třeba vypořádat se náležitě i s okolnostmi případu, které lze zjistit jinými důkazy než znalcem.
I když svědek nemá znalosti potřebné pro odhad rychlosti auta, musí soud přihlížet k prostému líčení pozorované jízdy (jel jako hrom, zatáčkami projížděl smykem, pálil to pěkně dál) a ne je odbýt tím, že "k této výpovědi není třeba přihlížet".
Datum: 16.06.1959 Sp. zn.: 4 Tz 19/59 Nejvyšší soud
Závěr soudu, že nepodmíněný trest odnětí svobody je důvodný proto, že obžalovaný byl již trestán, aniž soud zkoumá závažnost předchozího trestného činu (event. přestupku) a všechny významné okolnosti pro odhalení sklonů obžalovaného apod., je výrazem mechanického posouzení předchozího odsouzení obžalovaného, jež může vést k netřídnímu rozhodnutí a tím tedy k porušení zákona.
Datum: 19.03.1959 Sp. zn.: 6 To 40/59 Krajský soud v Brně
Mechanický soudní postih řidičů motorových vozidel, kteří se provinili proti pravidlům silničního provozu, odporuje zásadám socialistické zákonnosti.
Soud je povinen při předběžném projednání obžaloby zkoumat, zda je procesním materiálem prokázána příčinná souvislost mezi porušením dopravních předpisů a výsledkem uvedeným v trestním zákoně.
Neměl-li řidič náležitě opatřeno vozidlo světly a došlo-li bez jeho zavinění k dopravní nehodě, zakládá jeho jednání přestupek proti ochraně silničního provozu, na jehož postih postačuje projednání dopravním inspektorátem.
Datum: 10.04.1959 Sp. zn.: 4 Tz 9/59 Nejvyšší soud
Nedostatek třídního rozboru věci má za následek, že soud nevystihne pravou povahu činnosti obžalovaných, což pak vede k nesprávnému posouzení zažalovaných skutků.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) devizového zákona jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště, povinny nabídnout Státní bance československé ke koupi drahé kovy nejpozději do 10 dnů po nabytí. Nabytím devizových hodnot uvedených v cit. ustanovení nutno rozumět možnost faktické disposice s těmito hodnotami a nikoliv pouze nabytí vlastnictví. I osoba, která tedy dostane devizové hodnoty do své držby nebo detence - je povinna tyto hodnoty nabídnout do 10 dnů Státní bance československé. Neučiní-li tak a je-li tím způsobena devizovému hospodářství značná škoda, dopouští se trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 145 tr. zák. jako přímý pachatel.
Neznalost ustanovení, na něž se odvolává ustanovení trestního zákona tak, že jejich porušen považuje za znak trestného činu (blanketní norma trestního zákona), není omylem skutkovým, nýbrž je omylem právním, a proto se takovou okolností není třeba zabývat z hlediska zavinění.
Neoprávněné obohacení jednotlivců spekulačními trestnými činy je v rozporu se zásadou socialistického odměňování podle vykonané práce a je i v příkrém rozporu s cíli sledovanými státním plánem rozvoje národního hospodářství předpokládajícím růst příjmů obyvatelstva v souladu s růstem produktivity práce. Při ukládání trestů za trestné činy spekulačního rázu je proto nezbytné zaměřit represi důsledně proti živlům z řad bývalých vykořisťovatelů, kteří jako nositelé buržoasní morálky trestnými činy spekulačního rázu působí demoralizujícím způsobem na své okolí. Při uvažování o účelu trestu nutno v takových případech vždy přihlížet i k výchovnému působení trestu na ostatní členy společnosti.
Právní posouzení činnosti obžalovaných podle přísnějších ustanovení zákona uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona má po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí obžalovaným účinek podle § 239 odst. 2 tr. ř. (§ 202 tr. ř.)