Archiv Sbírky

Stanovisko k výši škody způsobené fingovaným plněním dodávek zemědělských produktů n. p. Zemědělský nákupní a zásobovací podnik (ZNZ).

K postupu soudu při nabídce záruky společenské organizace za pachatele trestného činu větší (vysoké) nebezpečnosti pro společnost. 

Způsobí-li podnapilý řidič riskantní jízdou těžké zranění a z místa nehody ujede, jde o hrubé narušení společenských vztahů a tudíž o trestné činy vysoké nebezpečnosti pro společnost, jež nutno postihnout přísnými nepodmíněnými tresty. 

Okolnosti týkající se osoby obžalovaného jsou pouze jedním z hledisek rozhodných pro ukládání trestu.

Ustanovenie pracovnej zmluvy uzavretej v rámci organizovaného náboru o povinnosti zamestnanca vrátiť rodinnú podporu v prípade zrušenia pracovného pomeru z viny zamestnanca, je v odpore s platnými právnymi predpismi (§ 9 ods. 3 vyhl. č. 57/1959 Ú. v.) a preto neplatné podla § 36 obč. zák.

Záruka na nápravu obžalovaného nabídnutá společenskou organizací nesmí být prostředkem k tomu, aby pachatel závažného trestného činu unikl zaslouženému trestu. Zejména u trestných činů motivovaných nepřátelstvím k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky musí soud zvlášť pečlivě vážit, zda nabídka společenské organizace skýtá záruku, že pachatel se i bez výkonu trestu napraví.

Pracovní vztah příslušníků rodiny družstevníka je specifickým pracovním vztahem, který je přípravou na členství v JZD. Podmínkou vzniku tohoto pracovního vztahu je jen souhlasný projev vůle obou účastníku tohoto vztahu, tj. projev vůle JZD a pracovníka. Příslušník rodiny družstevníka se však nestává automaticky členem JZD přijetím členské přihlášky manžela nebo otce.

Pokud odsouzený způsobil trestným činem, jehož se dopustil, z nedbalosti škodu v souvislosti s plněním povinnosti člena JZD, třetí osobě a KOR, nemohou tito poškození uplatňovat nárok na náhradu škody vůči třetí osobě, nýbrž pouze vůči JZD, které v plném rozsahu odpovídá za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání škůdce (§ 20 a násl. zák. č. 49/1959 Sb.). Třetí osoba může svůj nárok uplatnit pouze vůči JZD a toto pak proti svému členu podle zásad zákona č. 49/1959 Sb. V případě, že poškozený uplatňuje v trestním řízení nárok na náhradu škody, kterou proti škůdci, tj. obžalovanému, uplatňovat nemůže, má ho soud poučit a setrvá-li na svém návrhu na přiznání náhrady škody i přes poučení soudu, musí soud vyslovit podle analogie § 44 odst. 3, § 206 odst. 4, tr. ř. usnesením, že se nepřipouští uplatňování nároku na náhradu škody v trestním řízení. V rozsudku pak o nároku na náhradu škody nerozhoduje, a to ani odkázáním poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popř. na řízení před jiným příslušným orgánem.

Vyšle-li JZD svého člena do melioračního družstva, zůstává vyslaný člen nadále členem vlastního JZD po dobu výkonu prací v melioračním družstvu zůstává pojištěn stejně, jako kdyby pracoval v JZD, jehož je členem.