Archiv Sbírky

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby trestné činy byly náležitě objasněny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni (§ 1 odst. 1 tr. ř.). Proto také nelze přihlížet k přání občana, který trestný čin oznámil, aby jeho jméno nabylo uváděno, jestliže jeho výslech jako svědka je ke zjištění skutečného stavu věci nezbytný.

Pro rozhodování o výživném nezletilých dětí, cizích státních příslušníků žijících v cizině, není dána pravomoc čs. soudu (§ 39 zák. č. 97/1963 Sb.).

Ochranné léčení je ochranným opatřením trestního práva a může je proto vyslovit jen soud v řízení trestním.

K výkladu ustanovení § 211 odst. 1 tr. ř. Nepřítomnost obžalovaného při hlavním líčení, jinak odůvodněná splněním podmínek § 202 odst. 2 tr. ř., vylučuje použití § 211 odst. 1 písm. a) tr. ř., i když se čtením svědeckých protokolů souhlasil prokurátor. Souhlas obžalovaného se čtením svědeckých protokolů nelze vyvozovat z toho, že obžalovaný se k hlavnímu líčení nedostavil.

K výkladu § § 42, 43 odst. 2, 3 zák. o rod.

Trestnost činů uvedených v ustanovení § 66 tr. zák. zaniká jen tehdy, jestliže pachatel dobrovolně učiní opatření uvedená pod písm. a) nebo b) cit. zákonného ustanovení.

K výkladu § 506 odst. 2 o. z.