Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 19.02.1965, sp. zn. 6 Tz 8/65, ECLI:CZ:NS:1965:6.TZ.8.1965.1

Zákaz činnosti podle § 49 tr. zák. lze uložit jen tehdy, jestliže je pachatel odsouzen pro trestnou činnost, které se dopustil v souvislosti s činností, ohledně níž byl vysloven zákaz.

Zákaz činnosti nemůže spočívat v zákazu jízdy na jízdním kole.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. února 1965 – 6 Tz 8/65.)

Rozsudkem okresního soudu ve Vyškově ze dne 15. ledna 1965 sp. zn. 1 T 1/64 byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody, k trestu zákazu řízení motorových vozidel a jízdy na jízdním kole.

Ke stížnosti pro porušení zákona byl tento rozsudek zrušen ve výroku o zákazu řízení motorových vozidel a jízdy na jízdním kole.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu ve Vyškově ze dne 15. ledna 1964 sp. zn. 1 T 1/64 byl obviněný J. M. odsouzen za trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák. k trestu tří měsíců odnětí svobody a k trestu zákazu řízení motorových vozidel a jízdy na jízdním kole na dobu dvou roků. Výkon trestu odnětí svobody byl obviněnému podmíněně odložen na zkušební dobu roků. Odsouzení se opírá o zjištění, že obviněný dne 29. 11. 1963 jel na neosvětleném kole v podvečerních hodinách po silnici v Ivanovicích neopatrně, narazil na F. Z. a způsobil jí zlomeninu krčku levé stehenní kosti.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 1 tr. ř. přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí a shledal, že ve vytýkaném směru zákon byl porušen.

V otázce viny rozhodl okresní soud správně. Výsledky řízení bylo spolehlivě prokázáno, že obviněný se jako účastník dopravy dopustil neopatrnosti a zavinil poškozené těžkou újmu na zdraví. Zjištěné jednání bylo správně posouzeno podle § 224 odst. 1 tr. zák.

Trest odnětí svobody a jeho výměra byly stanoveny v souladu s hledisky ustanovení § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zák. a důvodně byly shledány předpoklady pro povolení podmíněného odkladu výkonu tohoto trestu ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Nesprávné je však rozhodnutí, pokud jím byl uložen trest zákazu činnosti. Především byl neprávem vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Obviněný se trestného činu dopustil v průběhu jízdy na kole. Proto činnost řidiče motorového vozidla, z níž má být obviněný podle rozhodnutí soudu vyřazen, němá žádnou souvislost s posuzovanou trestnou činností, jak výslovně předpokládá ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák. Neměl proto soud uložit trest zákazu řízení motorových vozidel.

Nebyly však dány ani zákonné podmínky pro uložení zákazu jízdy na jízdním kole. Okresní soud rozhodl v tomto směru proti ustanovení § 50 odst. 1 tr. zák., podle něhož trest zákazu činnosti spočívá v tom, že odsouzený nesmí po stanovenou dobu vykonávat určité zaměstnání, povolání nebo funkci, nebo takovou činnost, ke které je zvláštní povolení. Je nepochybné, že k jízdě na kole není třeba žádného zvláštního povolení. Proto zákaz takové činnosti znamená zásah do osobních práv, který nemá zákonnou oporu.

Okresní soud proto svým rozhodnutím porušil zákon v ustanovení § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák.