Archiv Sbírky

Trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. je dokonán již tím, že řidič dopravního prostředku neposkytne po dopravní nehodě, na níž měl účast, potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, pokud tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Pro spáchání tohoto trestného činu není rozhodné, jaké důsledky mělo nesplnění této povinnosti řidiče pro postiženou osobu, ani zda pomoc mohl poskytnout někdo jiný. Potřebná pomoc ve smyslu uvedeného ustanovení může záležet podle okolností případu např. i v přivolání sanitního vozu nebo orgánu SNB.

Sama možnost uplatnění nároku na náhradu škody proti organizaci, u níž je poškozený v pracovním poměru, podle ustanovení zákoníku práce o odškodňování pracovních úrazů nebrání tomu, aby poškozený uplatnil úspěšně nárok na náhradu škody proti jinému odpovědnému subjektu podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu.

Řidič smí jet nejvýše takovou rychlostí, jaká mu umožní bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou vidí. To platí zejména pro jízdu za snížené viditelnosti a při zapjatých světlech. Přitom musí řidič brát v úvahu vedle vlastní brzdné dráhy i reakční dobu a dráhu technické prodlevy brzd.

K výkladu § 3 odst. 1 al. 1 vyhlášky ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb. o pravidlech silničního provozu. Povinnost řidiče prohlédnout před jízdou vozidlo, jeho vybavení a výstroj a zjištěné závady odstranit a použít k jízdě jen vozidla, jehož celkový stav odpovídá technickým podmínkám provozu vozidel na silnicích, se vztahuje na počátek ježdění s vozidlem např. na začátku směny, dne apod., anebo po mimořádné události, jako je kupř. náraz vozidla na překážku atd. Tuto povinnost však řidič nemá před každým jednotlivým vjetím na silnici kupř. při provozu traktoru v zemědělství, při odvozu zeminy nákladním autem na stavbě, při každém výjezdu z provozních prostor podniku na veřejnou komunikaci apod.

Súd nemôže schváliť zmier, ktorým by účastníci konania obmedzovali svojou dohodou o rozsahu a vybavení náhradného bytu právo miestneho národného výboru rozhodnúť na základe jeho úvahy v rámci zákonných predpisov práve o týchto otázkach.

Po zrušení práva společného užívání bytu manžely podle § 177 o. z. náleží osobní právo užívání bytu podle § 152 a násl. o. z. jen tomu z rozvedených manželů, který byl určen za dalšího uživatele bytu jeho osobní právo užívání bytu je ovšem dočasně omezeno právem druhého z rozvedených manželů, který je oprávněn užívat byt po určitou dobu podle § 186 odst. 3 o. z. Poněvadž rozvedený manžel, který nebyl určen za dalšího uživatele bytu, nemá ani se zřetelem na § 186 odst. 3 o. z. osobní právo užívání bytu, ale toliko právo na bydlení v bytě po určitou dobu, nevzniká v žádném případě - a to ani dočasně - právo společného užívání bytu podle § 172 o. z. Jestliže by se za tohoto stavu neshodli rozvedení manželé na rozsahu a způsobu faktického užívání bytu, mohlo by být rozhodnuto soudem k návrhu jednoho z nich podle § 174 o. z. jen s použitím § 496 o. z.

I. Není-li znamení, dávané při říyení provozu na křižovatce příslušníkem Veřejné bezpečnosti srozumitelné a má-li tedy řidič o jeho významu pochybnost, nesmí si je vykládat ve svůj prospěch tak, že mu umožňuje projet křižovatku bez ohledu na ostatní účastníky silničního provozu a bez respektování obecných pravidel o přednosti v jízdě na křižovatce. II. Pokud příslušník Veřejné bezpečnosti nezastavil na křižovatce provoz v protisměru způsobem, uvedeným v § 39 odst. 6 citované vyhlášky nebo jiným vhodným a jasným způsobem, nemůže řidič odbočovat plynule vlevo, aniž by dal přednost v jízdě protijedoucím vozidlům. III. Při odbočování protijedoucích vozidel vlevo ve smyslu § 13 odst. 5 citované vyhlášky (tzv. tangenciální odbočování), musí - pokud to rozměry křižovatky dovolí - vozidlo projet hranicí křižovatky při jejím opouštění již zařazeno v pravé polovině vozovky ve směru jízdy.