Sešit č. 4/1957

Při rozhodování o tom, zda je někdo v určité funkci veřejným činitelem, nutno vycházet z toho, zda jeho pracovní náplň je obstaráváním veřejných věcí ve smyslu návěty § 75 odst. 10 tr. zák. K posouzení, zda je o obstarávání veřejných věcí, je pak vodítkem i demonstrativní výpočet funkcí uvedených v § 75 odst. 10 tr. zák., při čemž je nutno vycházet z příslušných předpisů, které určité funkce upravují a určují náplň jejich práce.

Účetního JZD nelze považovat za veřejného činitele.

Příjmy, které plynou pachateli z trestných činů jím spáchaných, nemohou být zásadně základem jakékoli daně. Jestliže však výdělečná činnost jinak nezávadná je trestná jen proto, že ji pachatel provozuje bez oprávnění, může se dopustit trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák., zatají-li příjmy z takové činnosti.

Pokračování v trestném činu předpokládá, aby každý z jednotlivých skutků pachatelových vzájemně objektivně a subjektivně spolu souvisících naplňoval všechny znaky stejného trestného činu. Nejde proto o pokračování, jestliže pachatel obdobným skutkem pokračuje v předchozím jednání, skutek takový však zakládá jiný trestný čin, než dřívější jednání.

Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. se může pachatel dopustit nejen jednáním, kterým ztenčuje majetkový stav podniku, nýbrž i jednáním (na př. prodejem vlastního zboží, jež se jinak prodává též v prodejně), kterým pachatel, v úmyslu se obohatit, zabraňuje tomu, aby se majetek podniku zvětšil o část plánované akumulace, která by jinak při pravidelném průběhu věci byla podnikem splněna.

Jestliže ve skutku kvalifikovaném obžalobou jako trestný čin soud neshledal trestný čin, musí posoudit, zda skutek nenaplňuje znaky některého přestupku uvedeného ve zvláštní části trestního zákona správního nebo po případě v jiných zákonech.