Sešit č. 4/1961

Význam výchovného působení společenských organizací vyžaduje, aby i odvolací soudy při rozhodování o opravných prostředcích pečlivě hodnotily prohlášení společenské organizace (podložené vyjádřením kolektivu nejbližších pracovníků - členů brigády, party, oddělení apod.), která se zavázala, že zajistí nápravu obžalovaného, zejména když projevil politování nad spáchaným trestným činem. V takových případech je vhodné uložit za méně závažné trestné činy podmíněný trest na přiměřenou zkušební dobu nebo nápravné opatření a sledovat další život odsouzeného (§§ 27, 38 tr. zák.).

Ustanovení bytového zákona se nevztahují na domovy důchodců, tedy na budovy ústavů sociální péče. Bydlení v domově důchodců je upraveno směrnicemi SÚSZ ze dne 4. července 1955 pro organizaci, řízení a správu domovů důchodců. K ukončení zaopatření v domově důchodců se nevyžaduje opatření samostatného nájemního bytu, nýbrž stačí dostatečné zajištění ubytování, jímž je rozumět i umístění v jiném domově důchodců.

Výška penzijného nadlepšenia sa od 1. januára 1953 neriadi stanovami penzijných fondov, ale zásadami vl. nar. č. 10/1953 Zb. v znení vl. nar. č. 18/1954 Zb.

Stanovisko o vyslovování ztráty vojenské hodnosti podle § 46 odst. 2 tr. zák.

K trestní odpovědnosti pachatelů z řad funkcionářů náboženských společnosti, kteří zneužívají nedostatečné vyspělosti některých občanů v otázkách náboženských, aby se k jejich škodě neoprávněně obohacovali.

Příčilo by se obecnému zájmu [§ 74 odst. 1 písm. c) tr. zák.], aby prospěch z trestné činnosti zůstal v rukou nabyvatelů vědomých si toho, že získaný prospěch pochází z trestného činu, i když jim nelze přímo dokázat, že zaviněn přispěli k samému spáchání trestného činu, který vedl k získání majetku. Tento obecný zájem je nutné chápat v souladu se zásadami socialistické morálky a právním vědomím našeho lidu.

Podle § 165 odst. 1 tr. ř. je obžalovaný povinen nahradit státu náklady trestního řízení v tomto ustanovení uvedené (pokud přicházejí v úvahu), tedy jak náklady spojené s výkonem vazby, tak i ostatní náklady státem zálohované, byl-li pravomocně uznán vinným, tj. bez ohledu na to, jaký trest mu byl uložen a zda mu byl vůbec uložen trest. Povinnost obžalovaného nahradit náklady trestního řízení není trestem a nejde tu ani o následky odsouzení, jež předpokládají uložení trestu, pročež nemohou být dotčeny rozhodnutím presidenta republiky o amnestii.