Sešit č. 1/1999

K řízení o žalobě, kterou se člen družstva domáhá uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu bytové jednotky podle ustanovení § 23 a násl. zákona č. 72/1994 Sb., je jako soud prvního stupně věcně příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních.

Zásada nezměnitelnosti senátu ( § 219 odst. 2 tr. ř.) se vztahuje pouze k projednávání věci v hlavním líčení, které směřuje k meritornímu rozhodnutí o podané obžalobě. Není proto vyloučeno, aby např. v období mezi jednáními soudu rozhodoval o žádostech obžalovaného o propuštění z vazby jiný senát.

Pojmu “znovu vzniklá dobrovolná organizace” odpovídá, že vztah mezi původním nositelem majetkových práv a subjektem, který tvrdí svůj restituční nárok, nelze chápat ve smyslu (nepřerušené) identity; musí však být vztahem konkrétní a nezpochybnitelné návaznosti mezi předchůdcem a nástupcem. Tolerance v jednotlivých znacích této relace je přípustná, jde-li (co do důvodu nebo rozsahu) na vrub změněným společenským poměrům. Odlišnost od právní formy občanského sdružení k závěru, že “obnovený spolek” není dobrovolnou organizací ve smyslu ustanovení zákona č. 173/1990 Sb., sama o sobě nestačí. Význam (odlišné) právní formy spočívá v tom, že doplňuje ta hlediska, jež jsou rozhodná pro zjištění, zda posuzovaný subjekt je subjektem “znovu vzniklým”.

Nejde-li o případy uvedené v ustanovení § 276 tr. ř. a § 282 odst. 2 tr. ř., nelze vzít do vazby osobu, proti které bylo trestní stíhání již pravomocně zastaveno.

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (ve znění pozdějších předpisů), a nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí (ve znění pozdějších předpisů), jsou právní předpisy, které stanoví předpoklady pro výkon sjednané práce zaměstnancem; nesplňuje-li zaměstnanec tyto předpoklady, je to důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce.

Při posuzování naplnění znaku značného prospěchu u trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák. nelze mechanicky vycházet z hodnoty věci, kterou na sebe pachatel převedl. To platí především v případě, kdy se nepodaří prokázat, jakým způsobem pachatel věc získal, a nelze proto vyloučit, že na její opatření musel vynaložit takovou finanční částku, po jejímž odečtení od hodnoty převedené věci by nešlo o značný prospěch.