Rok 2012

U dovolání podaného v době od 2. 9. 2011 se poplatek za dovolání vybere i tehdy, směřuje-li dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy. Poplatek za dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky činí 2000 Kč (položka 23 odst. 2 Sazebníku poplatků).

Trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c) tr. zák. Nyní jde o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. se mohl za splnění dalších zákonných podmínek dopustit i pachatel, který jako referent státní správy – vedoucí technik registru vozidel v rozporu se zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve správním řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezených vozidel z ciziny do České republiky, a to na podkladě padělaných a v cizím jazyce vyhotovených dokladů. Lhostejnost k obsahu listin psaných v cizím jazyce může představovat takový typ lhostejnosti pachatele, který je výrazem jeho kladného vztahu k tomu, že nesplnil povinnost vyplývající z jeho pravomoci, a tedy zavinění v nepřímém úmyslu podle § 4 písm. b) tr. zák. Nyní jde o ustanovení § 15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku. k tomuto zákonnému znaku.

Ustanovení § 14 odst. 1 písm. e/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2007 zakazuje za trvání konkursu i nabytí zadržovacího práva k majetku konkursní podstaty; to, zda jde o zadržovací právo k pohledávce za podstatou nebo k jiné pohledávce, je bez významu, neboť zákaz se váže k majetku konkursní podstaty a nikoli k povaze pohledávky, jež by takto měla být zajištěna.

Trestní řád neumožňuje odvolacímu soudu, aby v rámci odvolacího řízení podmíněně zastavil trestní stíhání obviněného.

To, zda konkursní soud vyhoví návrhu konkursního věřitele, který svou přihlášenou pohledávku vůči dlužníku postoupil v průběhu konkursního řízení smlouvou o postoupení pohledávky jiné osobě, na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., nelze ani v případě, že pohledávka již byla v konkursu zjištěna, podmiňovat předložením listiny vydané anebo ověřené státním orgánem nebo notářem (§ 256 o. s. ř.). 

Smlouva o postoupení pohledávky je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§ 107a odst. 1 o. s. ř.) i tehdy, je-li postupníkem právnická osoba v likvidaci (jen proto, že postupník je právnickou osobu v likvidaci, nejde o právní skutečnost, se kterou právní předpisy převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení nespojují).

Nejvyšší státní zástupce je jediným ze zákona oprávněným státním zástupcem v celé soustavě státního zastupitelství, který může ve smyslu § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. podat dovolání. To ovšem na druhé straně neznamená, že by toto ustanovení vylučovalo, aby za splnění zákonných podmínek stanovených v § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona o státním zastupitelství podal dovolání v jeho zastoupení náměstek nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce však nemůže na základě ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona o státním zastupitelství ve smyslu dovětku „v pořadí a v rozsahu jím stanoveném“ přenést celou agendu dovolání nebo jiného výlučného oprávnění (např. rozhodování podle § 174a odst. 1 tr. ř.) na některého svého náměstka. Takový postup by totiž zcela negoval vůli zákonodárce, aby v určitých věcech zásadně rozhodoval sám nejvyšší státní zástupce, a nikoli příslušné státní zastupitelství či státní zástupce příslušného státního zastupitelství. Náměstek nejvyššího státního zastupce může totiž nejvyššího státního zástupce jen „zastupovat“, a nikoli zcela vykonávat jeho výlučné pravomoci svěřené mu zákonem.

Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Vedle okolností příkladmo vypočtených (jako ty, z nichž lze usuzovat na dlužníkův nepoctivý záměr při podání návrhu na povolení oddlužení) v ustanovení § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, s nimiž je soud povinen se vypořádat (vyjdou-li v insolvenčním řízení najevo) vždy, tak bude závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení.