Rok 1985

Rozhodnutí okresního národního výboru o tom, zda zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo ze zdravotních důvodů (§ 9 písm. a/ bod 2 zákona č. 129/1975 Sb. /1/), je podkladovým rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 116 odst. 4 zákona č. 121/1975 Sb. Soud je proto přezkoumává v řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. při přezkoumávání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení.

Ak orgán sociálneho zabezpečenia priznal invalidný dôchodok neprávom, možno tento dôchodok odňať podla ustanovenia § 62 ods. 1, veta prvá, zákona č. 121/1975 Zb. nemožno však zmeniť na čiastočný invalidný dôchodok.

V řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. přezkoumává soud rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení o uplatnění nároku ve všech v úvahu přicházejících hledisek, které svědčí žadateli o důchod, a nepřezkoumává je z toho hlediska, zda uplatněný nárok nebyl přiznán neprávem. Posouzení věci z tohoto hlediska svěřuje zákon příslušnému orgánu důchodového zabezpečení, který rozhodnutím podle ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb. neprávem přiznanou dávku odejme soudu pak náleží pravomoc takové rozhodnutí přezkoumat. Jestliže tedy orgán důchodového zabezpečení přiznal dávku, třebaže pro její přiznání nebyly splněny zákonné podmínky, a navrhovatel v opravném prostředku požadoval přiznání této dávky ve vyšší výměře, může soud v řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. přezkoumávané rozhodnutí jen potvrdit a může orgán důchodového zabezpečení upozornit na možnost použití ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb.

Dohodne-li se organizace s občanem o zhotovení věci určité jakosti a zhotoví věc nižší jakosti, je tu dán (za splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 49 odst. 1 nebo 2 o. z.) důvod pro odstoupení od smlouvy občanem pro omyl. Stejně by bylo možné postupovat v tom případě, kdyby sice jakost zhotovované věci nebyla dohodnuta, avšak jakost zhotovené věci by byla nižší než jakost obvyklá. Ustanovení § 40a o. z. se vztahuje i na posouzení platnosti smluv o službách uzavřených před 1. 4. 1983, jde-li o cenu, která nebyla při uzavření smlouvy určena podle cenových předpisů.

Pri posudzovaní nároku na náhradu mzdy v dôsledku neplatnosti výpovede danej pracovníkovi organizáciou ( § 61 ods. 1 Zák. práce) treba sa zaoberať aj tým, či po neplatnej výpovedi nedošlo medzi účastníkmi pracovného pomeru k platnému skončeniu pracovného pomeru napr. dohodou; náhrada mzdy v zmysle ustanovenia § 61 ods. 1 Zák. práce patrí totiž pracovníkovi najdlhšie do neskoršieho platného skončenia pracovného pomeru. Ak pracovník po tom, čo mu organizácia dala neplatnú výpoveď, požiadal organizáciu, aby mu vyznačila v občianskom preukaze skončenie pracovného pomeru, a organizácia mu vyhovela, treba tu posúdiť, či nešlo o prejav vôle smerujúci k skončeniu pracovného pomeru (tento prejav je potrebné vyložiť v zmysle ustanovenia § 240 ods. 3 Zák. práce).

K některým otázkam postupu Nejvyššího soudu ČSSR při rozhodování o návrzích na přikázání věci jinému soudu nebo jinému státnimu notářství z důvodu vhodnosti vzhledem k zpoplatnění těchto návrhů.

K niektorým otázkam rozhodovania sporov medzi vlastníkmi susediacich pozemkov a stavieb.