Rok 1971

K poměru ustanovení § 11 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinu podílnictví k ustavení § 251 tr.  zák. o trestném činu podílnictví.

I když jde o věc v ceně nepřevyšující 1500 Kčs, jde o trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák. a nikoliv pouze o přečin podílnictví podle § 11 zák. č. 150/1969 Sb., jestliže pachatel převedl na sebe věc hodnoty nikoliv nepatrné, která byl získána ke škodě majetku v osobním vlastnictví trestným činem spáchaným jinou osobou a jestliže pachatel znal skutkové okolnosti, které v jednání jiné osoby zakládají trestný čin.

Ak zistí štátne notárstvo, že hodnota zdedeného majetku bola vyššia než tá, z ktorej sa pri vyrubovaní notárskeho poplatku z dedičstva vychádzalo, môže poplatok vyrubiť podla ustanovenia § 31 ods. 1 zákona č. 24/1964 Zb., a to v lehote uvedenej v ustanovení § 31 ods. 2, 4 cit. zákona.

I. K poměru přečinu podílnictví podle § 11 zák. čís. 150/1969 Sb. o přečinech a trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 tr. zákona.

Jestliže podílník převede na sebe nebo na jiného věc hodnoty nikoliv nepatrné, která byla získána přečinem, dopouští se vždy jen přečinu podílnictví podle § 11 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech, a ne trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 tr. zák.

II. Předběžnou otázku, zda věc byla získána přečinem nebo trestným činem - poněvadž jde o otázku viny - posoudí soud samostatně, i kdy bylo v jiném řízení o vině přímého pachatele již pravomocně rozhodnuto (§ 9 odst. 1 tr. ř.)

Na návrh štátu odôvodnený tým, že veritel odmietol prijať vec z dedičstva na úhradu svojej pohladávky, možno nariadiť likvidáciu i dedičstva nepredlženého. Otázka možnosti uspokojenia veritelovej pohladávky z majetku poručitela je pre posúdenie dôvodnosti návrhu na likvidáciu dedičstva otázkou rozhodnou.

Starobní důchod účastníka odboje nemůže, nejde-li o výjimky uvedené v § 107 g) odst. 4 zák. č. 101/1964 Sb., ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů, překročit 100 % průměrného měsíčního výdělku, neomezeného podle § 9 odst. 3 cit. zákona a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy, stanovené ke dni vzniku nároku na důchod. Omezení podle § 107 g) odst. 4 cit. zákona (věta před středníkem) platí i v případě zvýšení starobního důchodu účastníka odboje podle § 16 odst. 1 cit. zák. za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na plný starobní důchod.

I. Jestliže důkazy provedenými v přípravném řízení nebyla náležitě objasněna příčetnost obviněného jako základní podmínka jeho trestní odpovědnosti, vrátí soud věc při předběžném projednání obžaloby prokurátorovi k došetření, protože je toho třeba k náležitému jejímu objasnění (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.).

II. K přibrání jiného znalce podle § 109 tr. ř., event. k vyžádání posudku ústavu podle § 110 tr. ř. přistoupí orgán činný v trestním řízení teprve po vyčerpání postupu podle § 109 tr. ř., to je teprve tehdy, jestliže nejasnosti nebo neúplnosti posudku nebyly odstraněny ani osobním výslechem znalce a vysvětlením, které od něho bylo vyžádáno.

Domníva-li se pracovník, že o jeho důchodových nárocích nebylo rozhodnuto správně, má možnost podat podle § 92 zák. č. 101/1964 Sb. opravný prostředek, o němž rozhoduje soud. Ikdyž však pracovník této možnosti nepoužil, může kdykoliv později (za podmínek uvedených v ustanovení § 53 odst. 1 zák. č. 101/1964 Sb.) požádat orgán socialního zabezpečení o novou úpravu svého již přiznaného důchodu. Dojde-li orgánu sociálniho zabezpečení taková žádost, je povinen o ní rozhodnout a proti tomuto rozhodnutí může pracovník podat opravný prostředek, o nemž rozhoduje soud.