Rok 1962

Pracovní vztah příslušníků rodiny družstevníka je specifickým pracovním vztahem, který je přípravou na členství v JZD. Podmínkou vzniku tohoto pracovního vztahu je jen souhlasný projev vůle obou účastníku tohoto vztahu, tj. projev vůle JZD a pracovníka. Příslušník rodiny družstevníka se však nestává automaticky členem JZD přijetím členské přihlášky manžela nebo otce.

Záruka na nápravu obžalovaného nabídnutá společenskou organizací nesmí být prostředkem k tomu, aby pachatel závažného trestného činu unikl zaslouženému trestu. Zejména u trestných činů motivovaných nepřátelstvím k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky musí soud zvlášť pečlivě vážit, zda nabídka společenské organizace skýtá záruku, že pachatel se i bez výkonu trestu napraví.

Vyšle-li JZD svého člena do melioračního družstva, zůstává vyslaný člen nadále členem vlastního JZD po dobu výkonu prací v melioračním družstvu zůstává pojištěn stejně, jako kdyby pracoval v JZD, jehož je členem.

Pokud odsouzený způsobil trestným činem, jehož se dopustil, z nedbalosti škodu v souvislosti s plněním povinnosti člena JZD, třetí osobě a KOR, nemohou tito poškození uplatňovat nárok na náhradu škody vůči třetí osobě, nýbrž pouze vůči JZD, které v plném rozsahu odpovídá za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání škůdce (§ 20 a násl. zák. č. 49/1959 Sb.). Třetí osoba může svůj nárok uplatnit pouze vůči JZD a toto pak proti svému členu podle zásad zákona č. 49/1959 Sb. V případě, že poškozený uplatňuje v trestním řízení nárok na náhradu škody, kterou proti škůdci, tj. obžalovanému, uplatňovat nemůže, má ho soud poučit a setrvá-li na svém návrhu na přiznání náhrady škody i přes poučení soudu, musí soud vyslovit podle analogie § 44 odst. 3, § 206 odst. 4, tr. ř. usnesením, že se nepřipouští uplatňování nároku na náhradu škody v trestním řízení. V rozsudku pak o nároku na náhradu škody nerozhoduje, a to ani odkázáním poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popř. na řízení před jiným příslušným orgánem.

Dodal-li distribuční podnik jednotnému zemědělskému družstvu sklizeč cukrovky, který je určen jen pro písečné a písčitohlinité půdy, aniž jednotné zemědělské družstvo upozornil, že stroj se nehodí ke sklizni řepy v těžkých půdách, jde o neodstranitelnou vadou stroje, pro kterou nelze užívat podle povahy a účelu smlouvy (§ 225 obč. zák.), a jednotné zemědělské družstvo je oprávněno domáhat se zrušení kupní smlouvy podle § 237 obč. zák.

Škodou trestným činem způsobenou, kterou lze uplatňovat v trestním řízení, je každá majetková škoda bez ohledu na to, zda je o ní jinak oprávněn rozhodovat soud, či jiný státní nebo společenský orgán. Je proto takovou škodou i škoda vzniklá prováděním léčebné péče, k jejímuž projednávání jsou nyní jinak příslušné orgány uvedené ve vyhlášce č. 8/1962 Sb., která na základě zák. č. 150/1961 Sb. upravuje rozhodování a příslušnost těchto orgánů, ale nijak se nedotýká oprávnění soudu, aby v trestném řízení o nároku na náhradu takové škody rozhodl (Viz směrnice pléna Nejvyššího soudu ze 4. 6. 1962 - Pls 1/62, uveřejněné pod č. II/62 rozh.).

Bylo-li před účinností zák. č. 150/1961 Sb. rozhodnuto i jen o základu nároků (§ 149 odst. 3 o. s. ř.), jde o pravomocné rozhodnutí ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb.; otázka výše nároků se posuzuje podle zák. č. 150/1961 Sb. Rozsah náhrady škody vzniklé z pracovního úrazu člena jednotného zemědělského družstva, které odměňuje družstevníky podle pracovních jednotek.