Rok 1961

Přídavky na děti (rodinné přídavky) jsou podle § 11 č. 3 a § 30 a násl. zák. č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců dávkami nemocenského pojištění a proto požívají ochrany podle §§ 245, 246 tr. zák.

Podle § 10 odst. 3 písm. d) a § 47 odst. 2 opatření ÚRO (vyhl. č. 91/1958 Sb. vymáhá náhradu škod vzniklých při provádění nemocenského pojištění krajská odborová rada, z čehož nutno dovodit, že řízení o takových nárocích nepřísluší soudům v řízení občanskoprávním ani v řízení trestním.

Pouzhé konstatování, že obžalovaný byl vícekrát trestán, je mechanickým hodnocením, resp. pouhým zjišťováním skutečnosti, která sama o sobě nemůže být dostatečným podkladem pro posouzení otázky, jaký trest bude nezbytně nutný, aby byl v konkrétním případě splněn výchovný účel.

Přestupek podle § 91 odst. 1, 2 tr. zák. spr. předpokládá nepravdivé údaje učiněné v řízení před veřejným orgánem nebo ve správním řízení.

Ustanovení § 18 odst. 1 vyhl. 77/1957 Ú. l. má na mysli nárok na invalidní důchod (nikoli částečný invalidní důchod), a to nikoli existující, nýbrž eventuálně budoucí; tímto ustanovením má být pouze vyjádřeno, že okolnost, že poživatel zaměstnaneckého částečně invalidního důchodu vstoupil do JZD a je v něm činný, nemůže být na újmu jeho nároku na invalidní důchod, jestliže se během jeho činnosti v družstvu změní jeho částečná invalidita na invaliditu plnou.

Uloženie bezpodmienečného trestu odňatia slobody je opatrením vážneho dosahu pre ďalší život páchatela a jeho rodiny. Taký trest je nutný u páchatelov z rad pracujúcich iba vtedy, ak závažnosť trestného činu alebo doterajší život páchatela ukazujú nato, že púha hrozba podmienečným trestom by nepostačila k splneniu účelu trestu uvedenému v § 17 ods. 1 tr. zák.

Vzhľadom na osobu obžalovaného, u kterého sa spáchanie trestného činu ruvačky javí ako mimoriadne vybočenie z medzí riadneho života pracujúceho človeka, postačí aj pohrôžka trestom odnatia slobody k jeho prevýchove.

Okolnosť, že trestná činnosť bola v mieste trestného činu obzvlášť rozšírená, musí byť tiež hodnotená v súvislosti s ostatnými okolnosťami prípadu, najmä v súvislosti so stupňom nebezpečnosti konkrétneho trestného činu. V žiadnom prípade nie je možno pripustiť, aby súd iba generálnou prevenciou, odôvodňoval uloženie bezpodmienečného trestu odňatia slobody, lebo aj trest podmienečne uložený plní požiadavky aj generálnej prevencie, ak je správne uložený a odôvodnený a súd v priebehu zkušobnej doby sleduje nápravu páchatela.

K některým sporným otázkám týkajících se promlčení.