Archiv Sbírky

Jestliže je v občanském soudním řízení o přezkoumání rozhodnutí orgánů důchodového zabezpečení, vydaného ve věci důchodové, uváděna v odvolání nová skutečnost nebo nový důkaz (§ 205 odst. 2 o. s. ř.), jejichž vliv na rozhodnutí ve věci nelze jednoznačně vyloučit, odvolací soudbuď zruší rozhodnutí soudu prvního stupně s poukazem na ustanovení § 221 odst. 1 o.s.ř. (i když tu nejde o žádný z příkladmo uvedených předpokladů pod písmeny a/ až d/ tohoto ustanovení), anebo postupuje podle ustanovení § 213 odst. 3 o.s.ř. (především v těch případech, v nichž by nic jiného kromě nově uváděné skutečnosti nebo důkazu nebránilo potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně).

Obmedzenie osobnej slobody, ku ktorému dôjde pri dodaní odsúdeného orgánmi ZNB do výkonu trestu odňatia slobody na základe opatrenia predsedu senátu (samosudcu) podla § 321 odst. 3 Tr. por., nie je súčasťou väzby v zmysle § 38 odst. 1 Tr. zák. a § 334 odst. 1 Tr. por., o započítání ktorého by musel rozhodovať súd. Ide o obmedzenie osobnej slobody odsúdeného, ku ktorému dochádza až po nariadení uloženého trestu odňatia slobody. Treba ho preto považovať priamo za súčasť výkonu tohto trestu a určuje aj začiatok jeho výkonu. Väznica, prípadne nápravnovýchovný ústav, do ktorého orgány ZNB dodali odsúdeného na základe opatrenia predsedu senátu (samosudcu) vydaného podla § 321 odst. 3 Tr.por., poznačí nástup trestu odňatia slobody od chvíle obmedzenia jeho osobnej slobody. Náklady spojené s dodaním odsúdeného do výkonu trestu odňatia slobody na základe opatrenia predsedu senátu (samosudcu) podla § 321 odst. 3 Tr.por. sú trovami spojenými s výkonom tohto trestu v zmysle § 152 odst. 1 písm. b) Tr.porPubl.ichádza tu do úvahy aplikácia § 65 Zák. o výkonw trestu odňatia slobody, podla ktorého je odsúdený povinný nahradiť náklady výkonu trestu za čas, po ktorý svojím zavinením spôsobil, že tieto náklady sa nemohli uhradiť zrážkami z jeho pracovnej odmeny. Rozhodnutie o tom vydáva náčelník nápravnovýchovného ústavu.

Úmluva o sociální bezpečnosti (s Dodatkovou dohodou, Zvláštním a Závěrečným protokolem) mezi Československem a Francií (vyhlášená vyhláškou č. 215/1949 Sb. ve znění vyhlášky č. 68/1970 Sb.) se vztahuje i na žadatele o dílčí starobní důchod, který je jak francouzským, tak i československým státním občanem a uplatňuje nárok vůči československému nositeli důchodového zabezpečení.

Konzultantem, který byl přibrán k posouzení zvláštních dílčích otázek (§ 10 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb.), může být osoba odborně způsobilá k posouzení těchto otázek důležitých pro podání znaleckého posudku, i když není zapsána do seznamu znalců. Proto skutečnost, že znalci psychiatři v přípravném řízení přibrali k posouzení takové otázky konzultanta - psychologa, třebaže není zapsán do seznamu znalců, není sama o sobě důvodem k postupu podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.

I. Stabilizační půjčka na družstevní bytovou výstavbu poskytnutá pracovníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb podle § 10 odst. 6 vyhl. č. 155/1975 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, je svou podstatou jednou z forem nenávratné finanční pomoci ve smyslu § 16 písm. d) vyhl. č. 1/1982 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

Nárok organizace - plátce daně ze mzdy - na úhradu nesražené daně ze mzdy proti pracovníkovi - pachateli trestného činu zkrácení daně podle § 148 tr. zák. není nárokem na náhradu škody způsobené trestným činem zkrácení daně. Uplatní-li organizace v trestním řízení takový nárok a přes poučení soudu na něm setrvá, rozhodne soud usnesením podle § 44 odst. 3, § 206 odst. 4 tr. ř. per. anal., že organizace nemůže uplatňovat tento nárok v adhézním řízení; tato organizace však má v trestním řízení postavení a práva poškozeného uvedená v § 43 odst. 1 tr. ř.

Neoprávněný převod majetku v socialistickém vlastnictví do majetku církve bez poskytnutí protihodnoty nemůže být trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák., neboť tímto převodem není zvýhodněna socialistická organizace, a pachatel tedy nemůže jednat v úmyslu předpokládaném v citovaném ustanovení. Takové jednání naplňuje znaky trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák.