Archiv Sbírky

Žádnému kogentnímu ustanovení československého právního řádu neodporuje, stanoví-li československý soud povinnost platit výživné v peněžní jednotce (měně) státu, na jehož území má bydliště osoba povinná k plnění výživného, když nezletilý oprávněný z této vyživovací povinnosti je československým občanem a má bydliště na území ČSSR. Přitom je třeba, aby v odůvodnění soudního rozhodnutí bylo uvedeno, jakým způsobem soud dospěl k vyčíslení povinnosti platit výživné v cizí měně ve srovnání s tím, jakého výživného se takto dostane oprávněnému v československých korunách.

Pod pojmom stupeň a povaha narušenia páchatela podla § 39a odst. 3 Tr. zák. treba rozumieť okolnosti, ktoré charakterizujú osobnosť páchatela z hladiska jeho občiansko-morálneho narušenia. Medzi tieto okolnosti nepatrí telesný zdravotný stav páchatela.

Výslech účastníka řízení v rámci přípravy jednání (§ 114 o. s. ř.) není jednáním ve smyslu ustanovení § 115 o. s. ř. a ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 116/1968 Sb. o soudních poplatcích. Dojde-li proto po provedení tohoto výslechu k zastavení řízení, soudní poplatek z návrhu za zahájení občanského soudního řízení se navrhovateli vrátí.

Proti uzneseniu, ktorým súd pri predbežnom prejednaní obžaloby postúpenej mu iným súdom neuzná svoju príslušnosť (§ 188 odst. 1 písm. a/ Tr. por. per anal.), nie je sťažnosť prokurátora prípustná.

Pro posouzení předpokladů ke změně pravomocného rozsudku o výživném (§ 99 odst. 1 zák. o rod.) musí být doložen závěr, že došlo ke změně poměrů a že v důsledku toho je třeba změnit i výši výživného. Nepostačí jen úvaha o tom, zda dosavadní výživné je přiměřené. Jinak by totiž šlo o nepřípustnou reparaci pravomocného soudního rozhodnutí.

Zneužitím postavenia verejného činitela podla ustanovenia § 132 odst. 3 písm. a) Tr. zák. je, ak páchatel využije na rozkrádanie majetku v socialistickom vlastníctve možnosť alebo príležitosť, ktorú mu dáva jeho postavenie verejného činitela a ktorú by ináč nemal.

Za cenu určenou odhadem (§ 399 odst. 2 o. z.) je třeba považovat obecnou cenu, za niž bylo možno věc prodat v době uzavření právního úkonu jako za cenu v místě a čase právního úkonu obvyklou.