Sešit č. 9-10/1985

Rozhodnutí okresního národního výboru o tom, zda zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo ze zdravotních důvodů (§ 9 písm. a/ bod 2 zákona č. 129/1975 Sb. /1/), je podkladovým rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 116 odst. 4 zákona č. 121/1975 Sb. Soud je proto přezkoumává v řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. při přezkoumávání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení.

Ak orgán sociálneho zabezpečenia priznal invalidný dôchodok neprávom, možno tento dôchodok odňať podla ustanovenia § 62 ods. 1, veta prvá, zákona č. 121/1975 Zb. nemožno však zmeniť na čiastočný invalidný dôchodok.

V řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. přezkoumává soud rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení o uplatnění nároku ve všech v úvahu přicházejících hledisek, které svědčí žadateli o důchod, a nepřezkoumává je z toho hlediska, zda uplatněný nárok nebyl přiznán neprávem. Posouzení věci z tohoto hlediska svěřuje zákon příslušnému orgánu důchodového zabezpečení, který rozhodnutím podle ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb. neprávem přiznanou dávku odejme soudu pak náleží pravomoc takové rozhodnutí přezkoumat. Jestliže tedy orgán důchodového zabezpečení přiznal dávku, třebaže pro její přiznání nebyly splněny zákonné podmínky, a navrhovatel v opravném prostředku požadoval přiznání této dávky ve vyšší výměře, může soud v řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. přezkoumávané rozhodnutí jen potvrdit a může orgán důchodového zabezpečení upozornit na možnost použití ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb.