Sešit č. 8/1967

Soustavnosti páchání úmyslných trestných činů téže povahy ve smyslu § 41 písm. b) tr. zák. není na překážku ani uplynutí doby jednoho a půl roku od propuštění z výkonu posledního trestu odnětí svobody do spáchání nového trestného činu téže povahy, pokud předchozí i nová trestná činnost jsou závažnějšího charakteru.

II. Útoky páchané byť i v téže místní a časové souvislosti, avšak již po vyhlášení pravomocného odsuzujícího rozsudku, nemohou být posouzeny jako pokračování v trestném činu, pro který byl pachatel již odsouzen.

II. Propadnutí věci podle § 55 odst. 1 tr. zák. je trestem, kterým lze postihnout pouze obviněného, který byl odsouzen pro příslušný trestný čin, a nikoliv jiné osoby, které nejsou trestně stíhány. Není-li proto obviněný výlučným vlastníkem takové věci, nýbrž pouze jejím bezpodílovým spoluvlastníkem, nelze propadnutí takové věci vyslovit.

I. Úkol znalce je třeba určit tak, aby byl důsledně omezen na objasnění skutečností, k němuž je třeba odborných znalostí. Znalci proto nelze stanovit úkol obstarat pro účely trestního řízení důkazné prostředky.