Sešit č. 5/1970

Písemná dohoda o zániku práva užívání bytu podle § 183 o. z. může být platně uzavřena i ve formě soudního smíru, a to také v řízení o návrhu na zrušení práva užívat byt podle § 184 o. z. může obsahovat jen ujednání účastníků právního vztahu osobního užívání bytu o zániku práva užívání bytu, nikoli ujednání o povinnosti k vystěhování a o vázání jejího splnění na přidělení náhradního bytu. Jestliže však účastníci řízení o návrhu na zrušení práva užívat byt podle § 184 o. z. uzavřeli smír, jímž má být nahrazeno rozhodnutí soudu o zrušení právě užívat byt, je úkolem soudu, aby mj. v míře přiměřené povaze a účelu rozhodování soudu o schválení smíru účastníků řízení zkoumal, který zákonem předpokládaný důvod odůvodňuje zrušení práva dosavadního uživatele bytu užívat byt, a aby výsledek tohoto zkoumání promítl do svého úsudku o tom, zda zákon dovoluje schválení takového smíru účastníků řízení, v němž je vyklizení bytu dosavadním uživatelem bytu vázáno na přidělení náhradního bytu.

Výše úhrady za užívání bytu, která se řídí ustanoveními vyhl. č. 60/1964 Sb., je sporná vlastně jen tehdy, jestliže jsou brány v pochybnost skutkové předpoklady pro výpočet této úhrady (kvalita bytu pro zařazení do jedné ze čtyř kategorií, rozsah podlahové plochy, rozsah základního provozního zařízení bytu apod.). nebo jestliže je uplatňováno snížení této úhrady podle § 9 cit. vyhl. K určení sporné výše úhrady za užívání bytu je povolán místní národní výbor; to však neznamená, že by soud nebyl oprávněn k tomu, aby řešil otázku sporné výše úhrady za užívání bytu jako předběžnou otázku v řízení o povinnosti uživatele bytu k zaplacení úhrady za užívání bytu.

Vypořádání ve smyslu § 142 o. z. se provádí jako vypořádání v širším slova smyslu, v jehož rámci se přihlíží např. i k tomu, zda a do jaké míry některý z dřívějších podílových spoluvlastníků zhodnotil společnou nemovitou věc investicemi apod.