Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2016, sp. zn. 26 Cdo 2453/2015, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2453.2015.1
Datum: 20.10.2016 Sp. zn.: 26 Cdo 2453/2015 Nejvyšší soud
Datum: 20.10.2016 Sp. zn.: 26 Cdo 2453/2015 Nejvyšší soud
Datum: 26.04.2018 Sp. zn.: 15 Td 10/2018 Nejvyšší soud
Datum: 15.11.2016 Sp. zn.: 32 Cdo 1362/2016 Nejvyšší soud
Datum: 28.06.2017 Sp. zn.: 8 Tdo 1411/2016 Nejvyšší soud
Datum: 08.11.2016 Sp. zn.: 30 Cdo 2928/2016 Nejvyšší soud
Datum: 25.10.2017 Sp. zn.: 8 Tdo 1106/2017 Nejvyšší soud
I. Ustanovení § 90 odst. 1 z. s. m. váže povinnost státního zastupitelství podat návrh na uložení opatření dítěti mladšímu než patnáct let na skutečnost, že spáchalo čin jinak trestný. Jde o podmínku, kterou musí státní zastupitelství před podáním takového návrhu zkoumat, a návrh může podat jen tehdy, když má za prokázané, že dítě mladší než patnáct let se dopustilo činu jinak trestného. Jestliže takový závěr nelze učinit na podkladě výsledků řízení, jež měl k dispozici (jsou-li zásadní pochybnosti o tom, zda se takový čin jinak trestný stal nebo že jej spáchala osoba mladší než patnáct let), není možné návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. podat.
II. Podle § 4 z. s. m. soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími patnácti let vykonávají soudy pro mládež. Byl-li soudu pro mládež podán návrh na uložení opatření podle § 90 odst. 1 z. s. m., nelze za neodstranitelný nedostatek podmínky řízení označit, že věc nespadá do pravomoci soudů, a v důsledku toho řízení zastavit. Absenci této procesní podmínky nelze spatřovat v tom, že podle názoru soudu se dítě mladší než patnáct let nedopustilo činu jinak trestného, a státní zastupitelství proto nemělo podávat návrh na uložení opatření.
Datum: 20.10.2016 Sp. zn.: 25 Cdo 5758/2015 Nejvyšší soud