Rok 1998

Je-li v návrhu na zahájení řízení vedle zaplacení ceny díla požadována také úhrada smluvní pokuty, jde o dva nároky se samostatným skutkovým základem. Pro neodstranění vad podání lze zastavit řízení jen o tom ze samostatných nároků, jehož se vada, bránící dalšímu pokračování v řízení, týká.

Odsouzený není oprávněn podat žádost o přeřazení do věznice s přísnějším režimem, tedy ani o přeřazení ze zvláštní věznice podle § 81 odst. 1 tr. zák. do věznice pro ostatní odsouzené potom, co dovršil 18. rok věku ( § 39b odst. 6, § 81a odst. 1 tr. zák.). Jestliže tak učiní, soud musí jeho návrh zamítnout.

V případě, kdy nelze užít ustanovení o souhrnném trestu, neboť dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele v době odvolacího řízení již hledí, jako by nebyl odsouzen ( § 35 odst. 3, § 60 odst. 4 tr. zák.), není možné chápat zákaz reformace in peius ( § 259 odst. 3 tr. ř. ) tak, že po zrušení výroku o souhrnném trestu odnětí svobody, který byl uložen soudem prvního stupně, lze uložit trest jen v délce, jež tvoří rozdíl mezi délkou trestu uloženého soudem prvního stupně jako trestu souhrnného a trestu, který byl uložen dřívějším rozsudkem. Pokud jde o uvedený zákaz, odvolací soud je v tomto případě omezen při ukládání trestu pouze délkou trestu odnětí svobody, který byl uložen soudem prvního stupně jako trest souhrnný.

Byl-li shledán důvod pro přechod vlastnického práva ke stavbě podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je třeba podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona vztáhnout rozhodnutí o přechodu vlastnického práva i na pozemek touto stavbou zastavěný.

Při posuzování otázky, zda byl naplněn znak v úmyslu trvale se vyhnout výkonu služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 tr. zák., se za trvalé vyhnutí považuje i skutečnost, že pachatel pojal úmysl se výkonu vojenské služby dlouhodobě nepodrobit.

Při srovnání trestů pro účely odškodnění podle ustanovení § 23 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nejde jen o srovnání druhu a výměry trestu vykonaného a nově stanoveného, ale je třeba vzít zřetel i na stránku kvalitativní, tj. zda a jakou intenzitou zasahuje nově stanovený trest do osobní svobody jednotlivce. Při částečné změně odsuzujícího soudního rozhodnutí se poskytne odškodnění i se zřetelem k tomuto rozdílu mezi trestem odnětí svobody, vykonaným na základě původního rozhodnutí, a nově stanoveným podmíněně odloženým trestem odnětí svobody.

Protože povinností okresní správy sociálního zabezpečení je podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb. opatřovat a předkládat podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění, pak označí-li tato správa v odůvodnění svého rozhodnutí přesně posudek, který byl podkladem pro její rozhodnutí a který je součástí jejího správního spisu, a uvede odborný úsudek, který je v něm obsažen (tedy např. "nejste invalidní a invalidní důchod Vám proto nenáleží"), nelze než dovodit, že Česká správa sociálního zabezpečení uvedený posudek převzala zcela bez výhrad jako jediný podklad svého rozhodnutí, a to jako celek. Takové její rozhodnutí je soudem přezkoumatelné, neboť tím, že ve výroku svého rozhodnutí uvedla, podle jakého ustanovení zákona o důchodovém pojištění rozhodla, a v odůvodnění uvedla posudek lékaře příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, který byl podkladem jejího rozhodnutí (a jehož závěry tedy zcela převzala), splnila v nejnutnější míře náležitosti rozhodnutí podle ustanovení § 47 zákona č. 71/1967 Sb. (správního řádu), který pro řízení před správním orgánem ve věcech důchodového pojištění platí podle ustanovení § 108 zákona č. 582/1991 Sb.