Rok 1975

Nemožností použít skutečností, rozhodnutí nebo důkazů bez své viny v původním řízení (§ 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu. Nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno.

Koupí-li pachatel od cizozemce cizí peníze a po zjištění, že jde o padělané peníze, udá je jako pravé, naplní znaky trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 al. 2 tr. zák. a nikoliv pouze znaky mírněji trestného činu dávání padělaných a pozměněných peněz podle § 141 tr. zák.

V řízení o výživném dítěte od rodiče za dobu nezletilosti dítěte je druhý z rodičů účastníkem řízení i poté, když už dítě dosáhlo zletilosti.

Podle § 12 odst. 9 tr. ř. trestním stíháním se rozumí úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku nebo usnesení o zastavení trestního stíhání. Podle § 122 odst. 1 tr. ř. odsuzující rozsudek musí obsahovat i výrok o trestu, přičemž výrokem o trestu se podle tohoto zákonného ustanovení míní i výrok o upuštění od potrestání. Řízení a rozhodnutí o trestu je proto součástí trestního stíhání, které nemůže při odsouzení pachatele skončit dříve, než bylo pravomocně rozhodnuto o vině a trestu (popř. o upuštění od potrestání). V důsledku toho, jestliže odvolací soud zruší v odsuzujícím rozsudku pouze výrok o trestu a výrok o vině ponechává v právní moci a vrátí věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí jen v otázce trestu, neskončilo tím ještě trestní stíhání; objeví-li se v tomto stadiu řízení důvod, pro který je třeba trestní stíhání zastavit (§ 11 odst. 1 tr.ř.), není pravomocný odsuzující výrok o vině překážkou pro zastavení trestního stíhání.

Ak sa vyskytne u pracovníka niekolko chorôb, ktoré ovplyvňujú jeho celkový zdravotný stav a pracovné možnosti, treba zistiť, ktorá z nich je chrobou z povolania, či pracovník pracoval u organizácie v podmienkach, z ktorých táto choroba z povolania vzniká, a v akom rozsahu choroba z povolania ovplyvnila pri celkovom ochorení pracovníka jeho pracovnú spôsobilosť.

Potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti není lékařským předpisem ve smyslu § 9 odst. 3 zák. č. 150/1969 Sb. ve znění novely č. 150/1973 Sb., nýbrž veřejnou listinou ve smyslu § 176 tr. zák. Padělaní takového potvrzení v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nezakládá proto přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 3 písm. a/ zák. o přečinech, nýbrž trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 alinea 1 tr. zák.

Pro počátek běhu jednoroční lhůty k uplatnění peněžitého nároku (§ 263 odst. 1 zák. práce) na náhradu škody organizace vůči pracovníkovi je rozhodné, kdy se organizace doví o již vzniklé škodě a nikoliv o škodné události. Jde-li o škodu vzniklou organizaci zaplacením peněžní částky odepsáním z peněžního účtu, může k této škodě dojít teprve odepsáním této částky z účtu plátce u peněžního ústavu.