Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V rozpore s ustanovením § 96 ods. 1 zák. o rod. je určenie výživného pre maloleté dieťa povinnému rodičovi, ktorý sa pripravuje sústavne na budúce povolanie riadnym štúdiom a je sám odkázaný - vzhladom na to, že štipendium či iné vlastné príjmy nestačia na krytie jeho odôvodnených potrieb - na svojich rodičov.

Právo na úhradu plnění, jímž byla zcela nebo zčásti splněna za jiného vyživovací povinnost (§ 101 zák. o rod.), se promlčuje v tříleté promlčecí době.

Pro určení výše výživného k nezletilému dítěti jsou rozhodné reálné výdělečné schopnosti a možnosti každého z rodičů, jež jsou dány nejen jejich subjektivními vlastnostmi (fyzickou zdatností, vzděláním, pracovní zkušeností apod.), ale i okolnostmi objektivního rázu, zejména existencí pracovních příležitostí přiměřených uvažovaným vlastnostem rodičů.

Jestliže došlo k popření otcovství k nezletilému dítěti manželem matky a k určení otcovství k tomuto dítěti souhlasným prohlášením rodičů, nemůže být uložena takto určenému otci povinnost k placení výživného v rozporu s ustanovením § 98 odst. 1 zák. o rod., tj. i za dobu přesahující časovou hranici tří let před zahájením soudního řízení. K zjišťování skutečností rozhodných pro určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému dítěti (jmenovitě do minulé doby).

Ojedinělý příjem dítěte (např. v době školních prázdnin), které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů. Věcné projednání vzájemného návrhu (§ 97 odst. 1 o. s. ř.) podaného v odvolacím řízení není přípustné; jiné řešení by nebylo ve shodě s ustanoveními občanského soudního řádu o funkční příslušnosti.

V rozhodnutí, jímž je žalovaný určen otcem nezletilého dítěte, upraví soud zpravidla nejen výživu, ale i výchovu dítěte (§ 113 odst. 2 o. s. ř.). Při rozhodování o vyživovací povinnosti žalovaného k dítěti, k němuž předtím úspěšně popřel otcovství manžel matky, je třeba vycházet z toho, že byl manžel matky považován až do pravomocného skončení řízení o popření otcovství za otce dítěte a trvala jeho vyživovací povinnost k dítěti. Z toho důvodu je úkolem soudu nejprve zjišťovat, v jakém rozsahu plnil manžel matky na výživu dítěte, a teprve podle těchto zjištění rozhodnout o vyživovací povinnosti žalovaného.

K otázce zastoupení nezletilého dítěte rodiči. 

V případech, kdy jeden z rodičů zastupuje dítě v běžných věcech, není nutné vyjádření druhého rodiče. Jde-li však o podstatnou věc, je třeba se dotázat druhého rodiče, zda s projevem zastupujícího rodiče souhlasí. Pokud by druhý rodič vyslovil nesouhlas, byly by dány podmínky pro postup podle § 49 zák. o rod.