Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže je určována vyživovací povinnost za dobu minulou, pak nesmí být opomenuto zjištění, jaké částky byly rodičem na výživném již poskytnuty, zda tyto částky odpovídaly hlediskům uvedeným v § 96 odst. 1 zák. o rod., zda rodič nepřispíval případně na výživu nezletilých dětí i jinak, např. naturálně, což by bylo nutno též zhodnotit. Přitom by ovšem bylo nutno uvážit, zda nešlo pouze o příležitostná plnění v době styku otce s dětmi, která by svou povahou nepřekračovala výdaje, jež nelze na výživné započítat proto, že šlo o běžné dárky, či jiná podobná plnění, která nesměřovala k uspokojování odůvodněných potřeb nezletilých dětí. Ani tehdy, když se rodiče dohodnou o výživném i o počátku jeho plnění ze strany povinného, nemění se nic na povinnosti soudu zkoumat při schvalování dohody ve smyslu § 50 odst. 2 a § 26 odst. 2 zák. o rod., zda dohodnutý počátek vyživovací povinnosti odpovídá dosavadnímu plnění výživného rodiči.

Rozhodování o výživě nezletilých dětí, a to i když jde o určení výživného ze strany prarodičů, je řízením ve věcech péče o nezletilé ve smyslu § 176 - § 180 o. s. ř. Okruh účastníků řízení je tu třeba posoudit podle ustanovení § 94 odst. 1 o. s. ř. Je-li tu několik osob povinných k vyživovací povinnosti mezi příbuznými, musí být vyživovací povinnost každé z nich stanovena zvlášť, případně v rozhodnutí vyjádřeno, že se některé z nich vyživovací povinnost neukládá.

Výrok rozsudku, podle něhož je žalovaný povinen platit na výživu nezletilé určitou peněžitou částku s tím, že má právo započítat si všechny platby, které platil na výživném pro nezletilou, není určitý. Při posuzování majetkových poměrů rodiče je nutno přihlédnout i k vynaloženým nákladům, které byly použity i ve prospěch nezletilého dítěte.

Hlediska, k nimž je nutno přihlédnout při zkoumání a posuzování odůvodněných potřeb nezletilého dítěte (§ 96 odst. 1 zák. o rod.). V rozhodnutí o rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k dítěti bude vyjádřena zásada úměrnosti životní úrovně dítěte životní úrovni rodičů, aby i zvýšené potřeby, které lze dítěti z příjmu otce poskytnout, byly zajištěny výživným stanoveným v odpovídající míře.

Dohoda podle § 26 odst. 2 zák. o rod. nemá povahu soudního smíru; nelze se proto domáhat zrušení rozhodnutí o schválení této dohody podle § 99 odst. 3 o. s. ř.

Rozhodnutí pro zrušení vyživovací povinnosti osvojitele k osvojenci je doba, kdy rozhodnutí o zrušení osvojení nabylo právní moci. Teprve od tohoto okamžiku mají pokrevní rodiče ze zákona k dítěti vyživovací povinnost.

Při rozhodování o změně výživného je nutno provést srovnání okolností, důležitých pro určování výživného, jak v době dřívějšího, tak i nového rozhodování, a to na základě spolehlivých a úplných výsledků dokazování.