Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při nařizování výkonu rozhodnutí k vymožení dlužného výživného dětí nelze přihlížet k tomu, zda došlo k okolnostem, které odůvodňují zrušení povinnosti k placení výživného.

Řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte, spojené s řízením o určení otcovství (§ 113 odst. 2 o. s. ř.), nemohou účastníci skončit soudním smírem ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí v tomto řízení, jehož předmětem je úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, může být nahrazeno dohodou rodičů (§ 50 odst. 2, § 26 odst. 2 zák. o rod.), která ke své platnosti potřebuje schválení soudu, nikoliv smírem, uzavřeným mezi žalovaným a nezletilým žalobcem (zastoupeným opatrovníkem) jako účastníky řízení o určení otcovství. Dohodu rodičů schválí soud rozsudkem, jestliže na podkladě zjištění skutečného stavu věci lze dospět k závěru, že dohoda zajišťuje podmínky pro zdárný vývoj dítěte (ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 26 odst. 3 zák. o rod.).

Náhrada nákladů na výživu podle ustanovení § 199 odst. 1 zák. práce náleží i pozůstalé družce zemřelého pracovníka, pokud s ním žila ve společné domácnosti, společně s ním hospodařila a pečovala o společnou domácnost. Žily-li v jejich společné domácnosti také nezletilé děti družky, pak sama skutečnost, že děti měly nárok na výživné vůči svému otci a také je dostávaly, nevylučuje, že jim zemřelý výživu ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 zák. práce poskytoval; tak tomu bylo i tehdy, jestliže výživu těchto dětí poskytovanými prostředky jen doplňoval nebo zlepšoval.

Krátkodobý pobyt nezletilého dítěte u rodiče, jemuž nebylo svěřeno do výchovy, není zpravidla důvodem dočasného zproštění tohoto rodiče povinnosti platit výživné. /1/ I kdyby ve výchově a výživě nezletilého oprávněného došlo ke změně poměrů trvalejší povahy, nebo kdyby mu povinný hradil nejen každodenní, nýbrž i jiné potřeby, mohl by tyto okolnosti posoudit pouze soud příslušný podle § 88 písm. c), § 176 o. s. ř.

Schopnost nezletilého dítěte živit se samostatně nelze posuzovat jen se zřetelem k dosaženému věku a stupni tělesné a duševní vyspělosti, ale i se zřetelem k tomu, jak je nezletilé dítě po mravní a charakterové stránce připraveno - jmenovitě výchovným působením rodičů - podílet se svou činností na společensky užitečné práci. Je-li nutné zařazení dítěte vzhledem k nedostatkům v jeho chování do výchovného zařízení (ústavní nebo ochranná výchova), v němž dítě nemá možnost opatřit si prostředky k obživě vlastní prací, není ditě schopno živit se samo a trvá vyživovací povinnost rodičů k němu; není rozhodné, že se dítě živilo samo před umístěním ve výchovném zařízení a že tehdy nebyly dány zákonné podmínky pro plnění vyživovací povinnosti rodičů k němu.

Pro určení doby, od níž se mění dřívější soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě (zvýšení, snížení, zrušení), není rozhodné, kdy byl podán návrh na zahájení řízení o novou úpravu výživného nebo kdy bylo vydáno usnesení o zahájení takového řízení, popř. ke kterému dni navrhli změnu dřívějšího soudního rozhodnutí účastníci řízení, nýbrž pouze, kdy došlo ke změně poměrů.

Úprava rozhodování soudů o ošetřovném podle § 103 zák. o rod., se netýká ústavů v resortu ministerstva zdravotnictví (kojenecké ústavy, dětské domovy pro děti od jednoho do tří let) zvláštními předpisy je tu založena výlučná pravomoc správních orgánů.