Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Mezitímním rozsudkem (§ 152 odst. 2 o.s.ř.) může být rozhodnuto pouze o základu projednávané věci, nikoli jen o dílčí sporné právní otázce, týkající se uplatněného žalobního návrhu.

Je-li účastníku řízení nesprávně označenému v úvodní části rozsudku (např. v důsledku chyby v psaní) uložena ve výroku povinnost plnit, přičemž tento účastník je ve výroku uveden pouze procesním postavením ve sporu, musí výrok rozsudku, má-li být určitý a vykonatelný (§ 155 a § 161 o.s.ř.) nejen přesně a určitě vymezovat předmět plnění, ale zároveň musí i přesně a nezaměnitelně identifikovat účastníky řízení.V takovém případě se oprava označení účastníka v úvodní části rozsudku týká i výroku rozsudku a musí být proto oprava provedena podle ustanovení § 164, věta druhá, o.s.ř., tedy vydáním opravného usnesení.

Vydání částečného rozsudku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nepřichází v úvahu.

V občanském soudním řízení, probíhajícím podle ustanovení části třetí nebo i části páté občanského soudního řádu, nemůže soud řešit otázku rozporu obecně závazného právního předpisu se zákonem. Může tu však v případě takového rozporu postupovat podle ustanovení § 109 odst. 1 písm.b), věta druhá,o.s.ř.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je jedním dílčím nárokem, jehož předpoklady vzniku jsou ve srovnání s ostatními nároky vznikajícími při odškodňování pracovních úrazů odchylné a mohou se i odchylně naplňovat. Nelze nárok na tuto náhradu rozložit na několik částí, pokud nenastanou nové skutečnosti. Poškozený má však právo dispoziční volnosti uplatnit nejprve část svého nároku, vyplývajícího z odpovědnostního vztahu, a potom jeho zbytek. Vysloví-li odvolací soud výrok o přípustnosti dovolání proti svému rozhodnutí ( § 238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), musí také v odůvodnění rozsudku uvést, že tak činí pro zásadní význam rozhodnutí po stránce právní (popřípadě pro zásadní význam řešení dílčí konkrétní právní otázky) a v čem tento zásadní význam spatřuje.

Přivolení soudu k výpovědí nájmu bytu se týká té výpovědi, která byla dána, a pouze toho důvodu, který byl v této výpovědi použit.

Rozhodování soudů o bytové náhradě je třeba nyní (po novelizaci občanského zákoníku zákonem č.509/1991 Sb.) považovat také za rozhodování o věci samé a nikoli za rozhodování o lhůtě k plnění. zákona č.40/1964 Sb.( ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č.47/1992 Sb.)