Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ukládání nápravného opatření není vázáno na trest odnětí svobody a jeho výměru v konkrétním případě. Jestliže vzhledem k ustanovení § 28 tr. zák. a vzhledem k ustanovení zvláštní části trestního zákona je přípustné uložení trestu nápravného opatření, ať už jako trestu samostatného nebo trestu ukládaného vedle jiného trestu, pak při výměře a stanovení dalšího obsahu tohoto trestu je soud vázán pouze hledisky § 23, 31 a násl., a § 44 tr. zák. Proto nelze používat ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody (§ 40 tr. zák.).

K výkladu ustanovenia § 137 event. § 132 tr. zák. v prípadoch predaja tovaru na úver. 

Predaj tovaru na úver vzhladom k § 14 vyhlášky Ministerstva vnútorného obchodu č. 125/58 Ú. v. vydanej na základe § 1 zák. č. 160/49 Zb. o vnútornom obchode možno tam, kde ide o závažné porušenie tohoto zákazu, pokladať za porušenie dôležitej povinnosti. O tom, či v konaní obžalovaného je možno zhladať aj neodpovedný postoj k majetku v socialistickom vlastníctve, možno si urobiť úsudok aj z toho, akým ludom a za akých podmienok obžalovaný úver poskytol, najmä aké mal záruky na to, že úver bude splatený.

Za nekalý způsob obživy ve smyslu § 203 tr. zák. nutno považovat, dává-li se pachatel podporovat a vyživovat svými známými, vypůjčuje-li si drobné peněžité částky, které nevrací, tedy živí se vlastně skrytou žebrotou.

V případě havárie motorového vozidla zaviněné opilým řidičem, při němž dojde k ublížení na zdraví další osobě, jde vždy o souběh trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. s trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 nebo 224 odst. 1, 2 event. 3 tr. zák. Při ukládání trestu takovému pachateli musí mít soud na zřeteli, že podnapilí řidiči znamenají největší ohrožení bezpečnosti silničního provozu, a že k podnapilosti řidičů při řízení motorových vozidel dochází přes neustálé upozorňování a přes veškerou výchovnou činnost. Zákonem požadovaný účel je především chránit společnost před takovými pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v páchání trestné činnosti a působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

Při ukládání trestu za trestný čin, jehož se obviněný dopustil v zkušební lhůtě, stanovené amnestií presidenta republiky, na jejímž základě byl obviněnému prominut podmíněně trest dříve mu uložený, je soud povinen samostatně řešit předběžnou otázku nařízení výkonu neodpykaného trestu nebo jeho zbytku (§ 9 odst. 1 tr. ř.). Dojde-li soud k závěru, že výkon podmíněně prominutého trestu nebo jeho zbytku bude nařízen, uloží trest tak, aby součet nově uloženého trestu a dosud neodpykaného trestu odnětí svobody (jeho zbytku) nepřekročil maximální hranici trestu odnětí svobody, tj. dobu 15 let (§ 36, § 39 odst. 1 tr. zák.).

Účelem trestu zákazu činnosti je znemožnit pachateli trestného činu, jehož se dopustil v souvislosti s výkonem určitého povolání nebo funkce, aby takový trestný čin v budoucnosti opětovně spáchal. Soud proto může pachateli trestného činu uložit trest zákazu jen takové činnosti, v souvislosti s jejímž výkonem se pachatel dopustil trestného činu může při tom vyslovit i všeobecnější zákaz výkonu některých funkcí nebo činností, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s takovými funkcemi nebo činnostmi. Soud však nemůže pachateli trestného činu zakázat výkon jakéhokoliv povolání a určit mu povolání jediné, a stejně tak není oprávněn přikázat mu určité pracoviště.

U pachatelů trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu, kteří ve výrazné míře podléhají nadměrnému požívání alkoholu a u nichž jsou tyto sklony chorobné povahy, musí orgány činné v trestním řízení zjišťovat předpoklady pro ochranné léčení.