Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K pojmu pracovního úrazu podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Podla § 27 zák. č. 41/1948 Zb. platí čo do práv dieťaťa narodeného mimo manželstva na výživu, výchovu a zaopatrenie, právny poriadok štátu, príslušníkom ktorého je dieťa v dobe narodenia. 

Vyživovaciu povinnosť otca oproti maloletému dieťaťu posudzuje súd podla právneho poriadku štátu, príslušníkom ktorého je dieťa v dobe narodenia.

Bylo-li rozsudkem zrušeno manželství již neexistující, totiž manželství, které zaniklo smrtí jednoho z manželů, jde o obdobnou situaci jako v případě, že manželství bylo zrušeno rozsudkem vydaným s porušením § 57 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (byl-li již dřívějším pravomocným rozsudkem vysloven rozvod manželství). Také tento rozsudek lze ke stížnosti pro porušení zákona zrušit.

Z ust. § 41, 42 odst. 1 tr. zák. plyne, že pachatel tr. činu je zvlášť nebez. recidivistou, která podmiňuje použití vyšší tr. sazby. Okolnost, že pachatel je zvlášť neb. recidivistou, je tedy zákonným znakem tr. činu. Je proto třeba již v příp. řízení (§ 173 odst. 1 písm. c) tr. ř.) věc náležitě objasnit. Vyžádání tr. spisů o předchozím odsouzení obviněného je nutné k tomu, aby bylo lze zjistit, nejen povahu jeho tr. činnosti, ale i její závažnost. Pokud v příp. řízení takové šetření provedeno nebylo, je již tento nedostatek důvodem k vrácení věci prokurátoru (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Horní hranice tr. sazby odnětí svobody se zvyšuje u zvlášť neb. recidivisty o jednu třetinu a je mu třeba uložit trest v horní polovině tr. sazby odnětí svobody (§ 42 odst. 1 tr. zák.). Jestliže vzhledem k tomu obviněnému hrozí uložení trestu převyšujícího 5 roků, musí mít obhájce již v přípr. řízení, (ust. § 36 odst. 3 tr. ř.) jakmile je dáno důvodné podezření, že obviněný je zvlášť nebez. recidivPubl..

Jaký vliv na odškodnění podle § 7 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb. má skutečnost, že zaměstnanec před onemocněním chorobou z povolání i po tomto onemocnění pobíral částečný invalidní důchod.

Škodou trestným činem způsobenou, kterou lze uplatňovat v trestním řízení, je každá majetková škoda bez ohledu na to, zda je o ní jinak oprávněn rozhodovat soud, či jiný státní nebo společenský orgán. Je proto takovou škodou i škoda vzniklá prováděním léčebné péče, k jejímuž projednávání jsou nyní jinak příslušné orgány uvedené ve vyhlášce č. 8/1962 Sb., která na základě zák. č. 150/1961 Sb. upravuje rozhodování a příslušnost těchto orgánů, ale nijak se nedotýká oprávnění soudu, aby v trestném řízení o nároku na náhradu takové škody rozhodl (Viz směrnice pléna Nejvyššího soudu ze 4. 6. 1962 - Pls 1/62, uveřejněné pod č. II/62 rozh.).

Spôsoby vyvolania všeobecného nebezpečenstva uvádza príkladmo ustanovenie § 179 ods. 1 tr. zák. Všeobecné nebezpečenstvo nastáva vtedy, ak hrozí luďom bezprostredne a konkrétne nebezpečenstvo smrti alebo ťažkej újmy na zdraví, alebo cudziemu majetku škoda velkého rozsahu. Škoda velkého rozsahu musí zodpovedať škode, aká môže vzniknúť požiarom, povodňou, výbuchom apod., tj. škoda okolo 100 000,- Kčs. Ustanovenia § 137 a § 224 tr. zák. chránia spoločenské záujmy obsiahnuté už v ustanovení § 180 ods. 2 písm. a), c) a ods. 3 tr. zák. ustanovenie § 180 ods. 2 písm. a), c) a ods. 3 tr. zák. je preto v pomere k ustanoveniu § 137 a § 224 tr. zák. ustanovením špeciálnym.