Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Nedošlo k platné dohodě ve smyslu § 31 zák. č. 150/1961 Sb., jestliže předmětem dohody byly nároky nezletilých a dohoda nebyla schválena opatrovnickým soudem. Uplatňují-li se nyní takové nároky, posuzují se podle zák. č. 150/1961 Sb.

Utrpěl-li pracovní úraz brigádník při práci v zemědělství, odpovídá za škodu vzniklou při výkonu brigády nebo v přímé souvislosti s ním, podnik, jehož zaměstnancem brigádník je, jde-li o brigádu organizovanou podnikem, závodním výborem ROH základní organizace nebo orgánem jiné společenské organizace v rámci patronátní činnosti. Vykonával-li však brigádník práce v zemědělství na základě svého individuálního závazku, odpovídá za pracovní úraz zemědělský podnik, pro který brigádník v době pracovního úrazu pracoval.

Regresní nárok podle § 17 zák. č. 150/1961 Sb. (nedodržení bezpečnostních předpisů a závazných pokynů). Při onemocnění zaměstnance silikózou jakožto nemocí z povolání má být posuzována z hlediska nedodržení bezpečnostních předpisů a závazných pokynů jen poslední doba (§ 31 cit zák.), po kterou byl zaměstnanec vystaven účinkům činitele, vyvolávajícího tuto chorobu z povolání.

K otázce odpovědnosti podniku při nemoci z povolání (§ 1 odst. 2 zák. č. 150/1961 Sb.).

Při poskytování náhrady škody při pracovním úrazu podle zák. č. 150/1961 Sb. podnikem je nutno vzít zřetel na náhradu poskytovanou Státní pojišťovnou podle zák. č. 189/1950 Sb., pokud nejde o případ, kdy poškozený, který byl pojištěn proti úrazu, sám pojistné prémie platil.

Za cestu do zaměstnání a zpět lze pokládat jen cestu z bydliště zaměstnance k místu vstupu do podniku a zpět. O takovou cestu nejde, když úraz se přihodil zaměstnanci na cestě ze zasedání rady ONV; jde tu tedy o pracovní úraz, za nějž podnik odpovídá ve smyslu § 1 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb.

Podnik odpovídá podle zák. č. 150/1961 Sb. při nemoci z povolání, jestliže u pracovníka byla zjištěna nemoc z povolání a jestliže na pracovišti podniku, proti němuž je nárok uplatňován, jsou objektivně dány podmínky pro vznik nemoci z povolání; není rozhodné, zda pracovník, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, pracoval na posledním pracovišti po dobu, jež z hlediska lékařského je předpokladem pro vznik nemoci z povolání. Proti svému poslednímu zaměstnavateli neuplatní pracovník nárok jen v takovém případě, kdy podmínky pro vznik nemoci z povolání, kterou onemocněl na tomto posledním pracovišti, vůbec neexistovaly.

Nedošlo k platné dohodě ve smyslu § 31 zák. č. 150/1961 Sb., jestliže předmětem dohody byly nároky nezletilých a dohoda nebyla schválena opatrovnickým soudem. Uplatňují-li se nyní takové nároky, posuzují se podle zák. č. 150/1961 Sb.

Utrpěl-li pracovní úraz brigádník při práci v zemědělství, odpovídá za škodu vzniklou při výkonu brigády nebo v přímé souvislosti s ním, podnik, jehož zaměstnancem brigádník je, jde-li o brigádu organizovanou podnikem, závodním výborem ROH základní organizace nebo orgánem jiné společenské organizace v rámci patronátní činnosti. Vykonával-li však brigádník práce v zemědělství na základě svého individuálního závazku, odpovídá za pracovní úraz zemědělský podnik, pro který brigádník v době pracovního úrazu pracoval.

Regresní nárok podle § 17 zák. č. 150/1961 Sb. (nedodržení bezpečnostních předpisů a závazných pokynů). Při onemocnění zaměstnance silikózou jakožto nemocí z povolání má být posuzována z hlediska nedodržení bezpečnostních předpisů a závazných pokynů jen poslední doba (§ 31 cit zák.), po kterou byl zaměstnanec vystaven účinkům činitele, vyvolávajícího tuto chorobu z povolání.

K otázce odpovědnosti podniku při nemoci z povolání (§ 1 odst. 2 zák. č. 150/1961 Sb.).

Při poskytování náhrady škody při pracovním úrazu podle zák. č. 150/1961 Sb. podnikem je nutno vzít zřetel na náhradu poskytovanou Státní pojišťovnou podle zák. č. 189/1950 Sb., pokud nejde o případ, kdy poškozený, který byl pojištěn proti úrazu, sám pojistné prémie platil.

Za cestu do zaměstnání a zpět lze pokládat jen cestu z bydliště zaměstnance k místu vstupu do podniku a zpět. O takovou cestu nejde, když úraz se přihodil zaměstnanci na cestě ze zasedání rady ONV; jde tu tedy o pracovní úraz, za nějž podnik odpovídá ve smyslu § 1 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb.

Podnik odpovídá podle zák. č. 150/1961 Sb. při nemoci z povolání, jestliže u pracovníka byla zjištěna nemoc z povolání a jestliže na pracovišti podniku, proti němuž je nárok uplatňován, jsou objektivně dány podmínky pro vznik nemoci z povolání; není rozhodné, zda pracovník, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, pracoval na posledním pracovišti po dobu, jež z hlediska lékařského je předpokladem pro vznik nemoci z povolání. Proti svému poslednímu zaměstnavateli neuplatní pracovník nárok jen v takovém případě, kdy podmínky pro vznik nemoci z povolání, kterou onemocněl na tomto posledním pracovišti, vůbec neexistovaly.