Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K výkladu pojmu jiné podobné nebezpečné jednání v ustanovení § 179 odst. 1 tr. zák. (§ 180 odst. 1 tr. zák.).Jestliže řidič osobního motorového vozidla porušením předpisů silničního provozu zaviní střet s jiným, rovněž plně neobsazeným motorovým vozidlem, a jestliže v důsledku tohoto střetu se vozidlo stane neovladatelným, dostane se na chodník a tam usmrtí dvě osoby, těžce zraní tři osoby a dalších pět zraní lehce, obecně nebezpečný následek nebyl způsobem obecně nebezpečným jednáním, a nejde tedy o trestní čin obecného ohrožení podle § 180 tr. zák., ale o trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 tr. zák.~

Řidič vozidla, který má přednost v jízdě, není povinen měnit směr nebo rychlost jízdy, jestliže nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil střet s vozidlem, jehož řidič je povinen dát mu přednost v jízdě. Tuto povinnost zabránit tak střetu vozidel má jen tehdy, když včas a na dostatečnou vzdálenost zjistí, že řidič vozidla, který mu má dát přednost v jízdě, svou povinnost nesplnil, popř. si počínal tak, že je zřejmé, že ji nesplní. Jestliže řidič reaguje nesprávně na nebezpečnou situaci, kterou vyvolal jiný účastník silničního provozu porušením jeho pravidel, takže nezabránil dopravní nehodě, ačkoliv při správné reakci bylo ještě možné nehodě předejít, lze jej činit za nehodu odpovědným jen tehdy, jestliže mu za volbu nesprávného řešení situace lze přičítat zavinění. I když nehodu spoluzavinil nesprávnou reakcí na vzniklou situaci, nelze zpravidla posuzovat jeho jednání jako porušení důležité povinnosti ve smyslu § 223 odst. 2, resp. § 224 odst. 2 tr. zák.

Podla § 20 ods. 9 vyhl. č. 100/1975 Zb. vodič stojaceho vozidla smie otvoriť dvere len vtedy, ak tým nie je ohrozená bezpečnosť cestnej premávky. Preto vodič, ktorý otvorí dvere bez toho, aby sa presvedčil, či ho neobchádza žiadne iné vozidlo, prípadne iný účastník cestnej premávky a spôsobí tým dopravnú nehodu, je za túto nehodu zodpovedný. Skutočnosť, že poškodený účastník cestnej premávky nedodržal pri obchádzaní dostatočný bočný odstup a tým nehodu spoluzavinil, iba znižuje mieru viny vodiča stojaceho vozidla.

Podla § 42 ods. 6 a 7 vyhl. č. 100/1975 Zb. smie chodec mimo vyznačených prechodov prechádzať vozovku len kolmo na smer cestnej premávky a iba s ohladom na vzdialenosť a rýchlosť jazdy prichádzajúcich vozidiel tak, aby vodičov týchto vozidiel nedonútil zmeniť smer alebo rýchlosť jazdy. Od vodiča motorového vozidla idúceho dovolenou rýchlosťou, ktorá je primeraná aj vzhladom na poveternostné podmienky, stav vozovky atď., nemožno žiadať, aby predvídal, že dospelí chodci nachádzajúci sa v blízkosti vozovky môžu neočakávane vstúpiť do vozovky a aby preto obmedzil rýchlosť svojho vozidla tak, aby mohol včas zastaviť aj pri vyskytnutí sa nepredvídanej situácie spôsobenej tým, že chodec hrubo poruší pravidlá cestnej premávky.

II. Způsobení méně závažné poruchy zdraví trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. nebude mít zpravidla povahu zvlášť závažného následku ve smyslu § 235 odst. 2 písm. b) tr. zák. O takový zvlášť závažný následek by však mohlo jít v případě způsobení těžké újmy na zdraví (§ 222 odst. 1, § 221 odst. 1, 3 tr. zák.), popř. takové újmy na zdraví, která se svým charakterem blíží těžké újmě na zdraví.

K právomoci príslušníkov ZNB mimo služby. Ak príslušník ZNB prekročí svoju právomoc a uskutočňuje zákrok, na ktorý nie je podla zákona oprávnený, nepožíva ochranu verejného činitela podla § 155 a 156 Tr. zák. Útok na jeho zdravie pri takomto zákroku, ak občan prekročí hranice nutnej obrany, možno prípadne posúdiť len ako trestný čin proti zdraviu (§ 221 a nasl. Tr. zák.).

Páchatel, ktorý zavinene spôsobí osobe už smrtelne zranenej ďalšie zranenia, ktoré hoci nej sú smrtelné, zakladajú ujmu na zdraví, prípadne ťažkú ujmu na zdraví, síce nezodpovedá za smrť poškodeného, ale zodpovedá za ujmu na zdraví, prípadne za ťažkú ujmu na zdraví, a to aj vtedy, keď skoršie zranenia sú takého charakteru, že majú nevyhnutne za následok smrť poškodeného a zranenia, ktoré spôsobil páchatel, už nemajú nijaký vplyv na smrťou končiaci priebeh poúrazového chorobného procesu.