Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže soud, který je příslušný konat společné řízení, vyloučí podle § 23 odst. 1 tr. ř. věc ze společného řízení, zůstává podle § 23 odst. 2 tr. ř. jeho příslušnost zachována jak ve vztahu k původní věci, tak ve vztahu k vyloučené věci, nejde-li o případ, kdy krajský soud může vyloučenou věc postoupit okresnímu soudu.

Skutečnost, že trestní věc byla nadřízeným státním zástupcem přikázána podle § 8 odst. 3 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, jinému státnímu zastupitelství, nemění nic na příslušnosti soudů k projednání věci podle ustanovení § 18 a násl. tr. ř.

Pravidlo uvedené v ustanovení § 18 odst. 2, věta první, tr.ř., podle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, se v případech, kdy byl čin spáchán v cizině, uplatní jen tehdy, pokud byl čin z hlediska určení příslušnosti spáchán v cizině zcela, tedy tak, že v České republice nenastaly žádné skutkové okolnosti, které jsou významné pro určení příslušnosti podle místa spáchání. V jiných případech se postupuje podle ustanovení § 18 odst. 1 tr.ř., které je z hlediska místní příslušnosti ustanovením základním. Tak je tomu u tzv. distanřních deliktů, kdy např. k jednání sice došlo v cizině, ale následek nastal v České republice.

Jestliže soud vrátí státnímu zástupci k došetření věc, která byla podle § 25 tr. ř. tomuto soudu přikázána při současném odnětí jinému soudu, a jestliže státní zástupce v téže věci podá novou obžalobu, nemá předcházející rozhodnutí o odnětí a přikázání věci význam pro posouzení příslušnosti soudu k řízení o nově podané obžalobě. I v takovém případě se příslušnost soudu řídí ustanoveními § 16 až § 22 tr. ř.

Místem spáchání trestného činu, který byl spáchán naplněním více alternativních znaků jeho skutkové podstaty, je každé místo, kde došlo ze strany pachatele k jednání naplňujícímu kterýkoli z nich. Pořadí, v němž jsou tyto alternativní znaky trestného činu uvedeny v ustanovení zvláštní části trestního zákona, nemá žádný význam pro určení místa spáchání činu a tedy ani pro určení místní příslušnosti soudu podle § 18 odst. 1 tr. ř.

Z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. ř. - obava z toho, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul trestu - lze vzít do vazby i osobu, která byla pravomocně odsouzena, a to nejen v případech, kdy to zákon výslovně stanoví (§ 276, § 282 odst. 2 tr. ř.), ale i v řízení podle § 330 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu (§ 60 odst. 1 tr. zák.).

Za pracoviště ve smyslu hlediska pro určení místní příslušnosti soudu podle § 18 odst. 2 tr. ř. nelze považovat všechna místa, v nichž může obviněný provozovat podnikatelskou činnost, např. nákup zboží, ale pouze takové místo, které má trvalejší charakter, pevnější vztah k výkonu činnosti, a bývá zpravidla administrativně označováno jako sídlo nebo provozovna.