Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Škodou trestným činem způsobenou, kterou lze uplatňovat v trestním řízení, je každá majetková škoda bez ohledu na to, zda je o ní jinak oprávněn rozhodovat soud, či jiný státní nebo společenský orgán. Je proto takovou škodou i škoda vzniklá prováděním léčebné péče, k jejímuž projednávání jsou nyní jinak příslušné orgány uvedené ve vyhlášce č. 8/1962 Sb., která na základě zák. č. 150/1961 Sb. upravuje rozhodování a příslušnost těchto orgánů, ale nijak se nedotýká oprávnění soudu, aby v trestném řízení o nároku na náhradu takové škody rozhodl (Viz směrnice pléna Nejvyššího soudu ze 4. 6. 1962 - Pls 1/62, uveřejněné pod č. II/62 rozh.).

Příslušný k rozhodnutí podle § 332 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se podmíněně propuštěný osvědčil, je se zřetelem k § 333 odst. 1 tr. ř. krajský soud, v jehož obvodu je útvar NZ, z něhož byl odsouzený za účinnosti tr. ř. z r. 1956 před novou územní organizací podmíněně propuštěn.

Postoupení věci mladistvého podle § 295 tr. ř. není podmíněné důvody delegace (§ 25 tr. ř.), nýbrž pouze zřetelem na prospěch a zájem mladistvého. Toto postoupení může se stát v každém stadiu trestního řízení. Není proto rozhodné, že příslušný okresní soud obžalobu přijal.

Při trestných činech, u nichž dojde k porušení nebo ohrožení společenského vztahu chráněného trestním zákonem i na jiném místě, než kde bylo spácháno jednání pachatele (distančních deliktech), jsou obě místa místem spáchaného činu. Podle § 19 tr. ř. je-li příslušno několik soudů, koná řízení ten soud, u něhož prokurátor podal obžalobu.