Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Uloženie povinnosti uhradiť spôsobenú škodu uvedením poškodenej veci do predošlého stavu (§ 442 ods. 1 O. z.) vykonaním stanovených prác k tomu potrebných prichádza do úvahy napr. pri poškodení obytného domu v dôsledku stavebných prác vykonávaných škodcom v blízkosti domu poškodeného.

Ak organizácia požaduje od pracovníka náhradu škody z dôvodu zodpovednosti za stratu zverených predmetov podla ustanovenia § 178 Zák. práce a ak sa v konaní zistí, že nedošlo k zvereniu predmetov na písomné potvrdenie, je súd povinný ešte skúmať, či pracovník zodpovedá za škodu podla všeobecnej úpravy zodpovednosti v zmysle ustanovenia § 172 Zák. práce.

I. Odvolací súd preskúma podla § 254 odst. 1 Tr. por. rozsudok súdu prvého stupňa vo výroku o náhrade škody aj. vtedy, ak poškodený, ktorý uplatnil nárok na náhradu škody podla § 43 odst. 2 tr. por., podá odvolanie síce proti takým výrokom rozsudku, ktoré podla zákona nemôže napadnúť (napr. výroky o vine alebo o treste, z obsahu jeho odvolania však možno vyvodiť (§ 59 odst. 1 Tr. por.), že napadá aj výrok o náhrade škody, prípadne, že takýto výrok nebol urobený, alebo že boli porušené ustanovenia o konaní, ktoré predchádzalo rozsudku, ak toto porušenie mohlo spôsobiť, že výrok o náhrade škody je nesprávny alebo že chýba (§ 246 odst. 1 písm. d/, odst. 2 Tr. por.). II. Odvolací súd zamietne podla § 253 odst. 1 Tr. por. odvolanie poškodeného, ktorý uplatnil nárok na náhradu škody podla § 43 odst. 2 Tr. por., ako odvolanie podané neoprávnenou osobou, ak je zrejmé, že odvolanie smeruje výlučne proti takým výrokom rozsudku súdu prvého stupňa, ktoré podla zákona nemôže napadnúť.

K niektorým ďalším otázkam uplatňovania ustanovení Zákonníka práce /1/ o zodpovednosti za schodok na zverených hodnotách, ktoré je pracovník povinný vyúčtovať /2/

V náhradě za ztížení společenského uplatnění se neobráží skutečnost, že pracovní úraz nebo nemoc z povolání znamená tak hluboký zásah do fyzických nebo psychických schopností poškozeného (nebo do obou těchto oblastí), že výkon jakéhokoliv zaměstnání je u něho spojen s vynaložením takového úsilí, jimž musí překonávat zvláštní obtíže vyvolané nepříznivým zdravotním stavem. Jestliže poškozený dosahuje jen zvýšenou námahou nutnou k překonání zvláštních obtíží spojených s poškozením zdraví takových výdělků, jichž by nemohl dosáhnout při běžném pracovním úsilí (popřípadě by při běžném pracovním úsilí nebyl schopen docílit žádného výdělku), nelze k takto dosahovanému výdělku přihlížet při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku ve smyslu ustanovení § 195 odst. 1 a 2 zák. práce ani v souvislosti s ustanovením § 202 odst. 1 zák. práce.

Pracovníkovi, ktorý pracoval pred vznikom škody z pracovného úrazu po stanovenú pracovnú dobu (§ 83 Zák. práce), nemožno započítať do zárobku po pracovnom úraze príjem nadobudnutý prácou vykonávanou nad rámec tejto pracovnej doby v hlavnom zamestnaní (napr. podla dohody o pracovnej činnosti). Ak pracovník pracoval po pracovnom úraze denne viac ako pred úrazom a vynakladal tak viac námahy a úsilia, aby dosiahol vyšší zárobok, nemožno tento príjem z ďalšej pracovnej činnosti započítať na jeho ťarchu a v prospech organizácie zodpovednej za škodu.

Náklady dietního stravování lze jako náklady spojené s léčením ve smyslu ustanovení § 193 odst. 1 písm. c) zák. práce přiznat jen jako náklady již prokazatelně účelně vynaložené 1) , nikoliv formou peněžního důchodu. Z hlediska promlčení nároku podle ustanovení § 263 odst. 3 zák. práce se poškozený o těchto nákladech dovídá postupně, jakmile je vynaloží. 1) Srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 44/1978 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.