Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Dopravca zodpovedá za škodu, ktorá vznikla cestujúcemu počas prepravy na batožinách, prepravovaných spoločne s ním, alebo na veciach, ktoré mal u seba, len vtedy, ak bola škoda vyvolaná zvláštnou povahou prevádzky dopravného prostriedku (§ 311 O. z., § 427 - § 431 O. z.). Dopravca tu preto nezodpovedá za odcudzenie uvedených vecí prepravovaných v kupé lôžkového vozňa.

Při vypořádání mezi socialistickými organizacemi, týkajícím se náhrady škody vzniklé při střetu provozu jejich dopravních prostředků, se kromě ustanovení § 427 až 431 o. z. (ve smyslu ustanovení § 150 hospodářského zákoníku) neužijí jiná ustanovení občanského zákoníku (např. ustanovení § 438 o. z.), nýbrž ustanovení hospodářského zákoníku (o společné odpovědnosti škůdců, tedy ustanovení § 146 odst. 1 hospodářského zákoníku). /1/

Odmítl-li pracovník předložit organizaci svůj občanský průkaz k provedení záznamu o skončení pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb. (např. z toho důvodu, že organizace nebyla ochotna uspokojit jeho peněžité nároky), nezavinila tu organizace nesplnění povinnosti stanovené v § 3 tohoto nařízení vlády ČSSR a pracovník nemá nárok na náhradu škody z důvodu znemožnění pracovníku uzavřít pracovní poměr s jinou organizací.

Ak mal pracovník pred vznikom škody z pracovného úrazu alebo z choroby z povolania priemerný zárobok vyšší než 2500 Kčs, je súd povinný zaoberať sa otázkou obmedzenia výšky náhradnej škody a posúdiť návrhom uplatnený nárok aj z toho hladiska, či škoda bola spôsobená úmyselne alebo výhradne organizáciou porušením predpisom na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, lebo v takých prípadoch obmedzenie výšky náhrady škody neplatí (§ 195 ods. 2 Zák. práce).

Nedodržení povinností a neprovedení opatření, jež jsou pořadatelům sportovního utkání (např. v ledním hokeji) uloženy soutěžním řádem, vydaným příslušným orgánem Československého svazu tělesné výchovy, jakož i směrnicemi tohoto orgánu pro provoz a užívání zařízení ve správě tělovýchovných organizací, je třeba brát v úvahu při posouzení odpovědnosti tělovýchovné organizace za škodu vzniklou diváku při sportovním utkání, a to z důvodu jednání organizace odporujícího povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví (§ 415 o. z.), a tedy i z důvodu porušení právní povinnosti ve smyslu ustanovení § 421 odst. 1 o. z.

Při náhradě za ztrátu důchodu (§ 195a zák. práce) se výše důchodu, na který by poškozenému vznikl nárok, stanoví především podle předpisů o soc. zabezp. průměrný měsíční výdělek pro výpočet tohoto důchodu se tedy u náhrady za ztrátu na starobním a invalidním důchodu zjišťuje za posledních deset let, popř. pět kalendářních roků před tím rokem, v němž vznikl nárok na důchod. Za dobu, po kterou během těchto deseti, popř. pěti roků dojde ke snížení výdělku pracovníka následkem poškození zdraví prac. úrazem nebo nemocí z povolání, se průměrný měsíční výdělek pro účely fiktivního důchodu zjišťuje podle předpisů o průměrném výdělku pro účely náhrady škody podle zákoníku práce a předpisů jej provádějících. Tak je tomu při náhradě za ztrátu na starobním nebo invalidním důchodu i v případech, kdy pracovníku byl předtím přiznán částečný invalidní důchod, a to třeba již od doby bezprostředně navazující na skončení prac. neschopnosti způsobené prac. úrazem nebo nemocí z povolání.

K niektorým ďalším otázkam konania o registrácii zmlúv /1/ 1) K predchádzajúcim už riešeným otázkam konania o registrácii zmlúv pozri zborník I Najvyššieho súdu ČSSR "Nejvyšší soud o občanském soudním řízení a o řízení před státním notářstvím", sevt, Praha 1974, str. 561 - 599 a 607 - 610, ako aj č. 22/1975, č. 13/1979 [str. 150 - 162] a č. 19/1980 Zbierky súdnych rozhodnutí a stanovísk.