Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Soudcům nenáleží přezkoumávat rozhodnutí orgánu pošty o nárocích vyplývajících z odpovědnosti pošty za věci dopravované poštou (srov. § 11 a § 12 zákona č. 222/1946 Sb. ve znění zákonů č. 86/1950 Sb. a č. 88/1950 Sb.). Do pravomoci soudců náleží rozhodovat o žalobách občanů o náhradu škody, podaných vůči poště poté, když nároky tohoto druhu nebyly občanům přiznány rozhodnutím příslušných orgánů pošty (a to ani na základě podaných opravných prostředků). Jde-li o uvedené nároky na náhradu škody vůči poště ze strany socialistických organizací, rozhoduje o nich hospodářská arbitráž.

Při výkladu ustanovení § 447 ods. 1 o. z. je třeba vycházet z toho, že k té části výdělku, kterou poškozený získá po skončení pracovní neschopnosti vynaložením zvýšeného pracovního úsilí (spojeného s překonáváním zdravotních obtíží po úrazu) nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení § 73 zák. práce, se při vyčíslení ztráty na výdělku nepřihlíží.

Z úpravy zodpovednosti za škodu spôsobenú pracovníkom podla ustanovení oddielu druhého hlavy ôsmej Zákonníka práce vyplýva možnosť volby organizácie uplatniť nárok na náhradu škody z dôvodu zodpovednosti pracovníka za škodu v zmysle ustanovenia § 172 Zák. práce, aj keď môže byť daná zodpovednosť iného pracovníka za tu istú škodu v zmysle ustanovenia § 176 Zák. práce alebo § 178 Zák. práce.

K některým otázkám přechodu práva osobního užívání bytu

V prípade pracovného úrazu pri dobrovolnej výpomoci (§ 44 ods. 2 nariadenia vlády ČSSR č. 54/1975 Zb.) treba sa vždy zaoberať najmä tým, či nešlo o dobrovolnú výpomoc organizovanú v rámci patronátnej činnosti, pri ktorej zodpovedá za škodu spôsobenú pracovníkovi organizácia, s ktorou je pracovník v pracovnom pomere, či o inú dobrovolnú výpomoc, pri ktorej zodpovedá za škodu organizácia, pre ktorú pracovník pracoval v čase, keď utrpel pracovný úraz.

Nevyhnutným predpokladom priznania odškodnenia za pracovný úraz je aj bezpečné preukázanie príčinnej súvislosti medzi úrazovým dejom a poškodením zdravia pracovníka nestačí tu teda len pripustenie možnosti zhoršenia zdravotného stavu pracovníka v dôsledku poškodenia zdravia úrazovým dejom pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním.

Doba splnění závazku k náhradě škody není obvykle dohodnuta a není stanovena právním předpisem. Proto je dobou splnění závazku k náhradě škody zpravidla první den po tom, kdy byl škůdce o splnění poškozeným požádán (§ 78 obč. zák.). Jestliže poškozený uplatnil svůj nárok na náhradu škody již v přípravném řízení a obviněného zvlášť nepožádal o splnění, je obviněný povinen plnit prvního dne po tom, kdy se s nárokem poškozeného seznámil, tj. zpravidla prvního dne po seznámení s výsledky vyšetřování, popř. po prostudování spisů ve vyhledávání. Prvním dnem prodlení, od něhož je povinen platit i úrok z prodlení, je pak druhý den po seznámení s výsledky vyšetřování, popř. po prostudování spisů ve vyhledávání.