Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Úraz pracovníka, utrpený pri účastní na spoločenskej oslave Dňa železničiarov, organizovanej pre svojich pracovníkov organizáciou v pracovnom čase a v čase naň nadväzujúcom, treba považovať za úraz pracovný.

Uplatňuje-li pojišťovna proti řidiči mot. vozidla, jehož provozovatelem je soc. organizace, u níž je řidič zaměstnán, nárok na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem mot. vozidla, když škodu způsobil mimo plnění úkolů organizace nebo přímé souvislosti s ním řidič ve stavu, kdy jeho schopnost řídit mot. vozidlo byla snížena po požití alkoholického nápoje, nejde tu o nárok, který přešel na pojišťovnu, (ust. § 368 odst. 1 o. z.) nýbrž o přímý nárok pojišťovny z pojistného poměru. Podle ust. § 368 odst. 1 o. z. však přechází na pojišťovnu nárok organizace, která je provozovatelem mot. vozidla, proti řidiči vozidla, jenž je u ní zaměstnán, na náhradu škody způsobené na jejím vozidle při havárii za uvedených okolnost. Nárok pojišťovny vůči pojištěnému na náhradu částek, je dán za předp. stanovených v právní úpravě podmínek zákon. pojištění odpovědnosti za škody způsobené tímto provozem jen v případě oprávněné výplaty plnění z uvedeného pojištění.

Zodpovednosť chovatela za škodu spôsobenú domácky chovaným zvieraťom treba posúdiť podla ustanovení § 415 a § 420 O. z., a to z hladiska potrebného dozoru nad chovaným zvieraťom.

Právo poisťovne domáhať sa na poistenom, ktorý spôsobil škodu v stave zníženej schopnosti viesť motorové vozidlo po požití alkoholu, náhrady sumy vyplatenej poškodenému podla ustanovenia § 12 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 124/1974 Zb. /1/ sa premlčí v trojročnej premlčacej dobe (§ 101 O. z.).

Pracovníkovi, který nemohl do 31. 12. 1969 požadovat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, protože jeho výdělek spolu s částečným invalidním důchodem dosahoval průměrného výdělku před pracovním úrazem nebo před zjištěním nemoci z povolání, vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 odst. 2 zák. práce (novelizovaného článkem I bod 69 zákona č. 153/1969 Sb.), jestliže mu po 1. 1. 1970 byl z téhož důvodu přiznán plný invalidní důchod, který nedosahoval výše průměrného výdělku před vznikem škody. Pokud právními předpisy stanovený limit neumožňoval pracovníkovi uplatnit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do 31. 12. 1969, přísluší mu náhrada podle čl. II odst. 4, věta první, zákona č. 153/1969 Sb. do částky 2500 Kčs. To platí i v případě, kdy byl pracovníku přiznán plný invalidní důchod po 1. 1. 1970, který nedosahoval výše průměrného výdělku před vznikem škody.

K niektorým ďalším otázkam prejednávania žalôb o vydanie neoprávneného majetkového prospechu podla ustanovení Občianskeho zákonníka (zákona č. 40/1964 Zb.). /1/

Onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a jež sama o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, znamenají podstatnou změnu poměrů poškozeného (ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce), v důsledku níž se organizace může úspěšně domáhat zrušení své povinnosti platiti poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.