Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. O tom, zda trestnost zanedbávání povinné výživy (§ 213 tr. zák.) zaniká pro účinnou lítost podle § 214 tr. zák., lze uvažovat teprve tehdy, když je náležitě zjištěno, že se pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. skutečně dopustil.

Osobitné ustanovenie o účinnej lútosti podla § 214 Tr. zák. možno použiť, ak obvinený dodatočne splnil vyživovaciu povinnosť skôr než súd prvého stupňa začal vyhlasovať rozsudok tým, že odovzdal dlžnú sumu výživného na poštu (§ 82 odst. 2 Obč. zák.), ak trestný čin nemal trvalé nepriaznivé následky.

O jednočinný souběh přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech s tr. činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák. půjde jen tehdy, jestliže pachatel soustavným vynecháváním pracovních směn bez závažného důvodu s následky uvedenými v § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech současně sleduje záměr vyhýbat se plnění zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného. Jestliže tedy pachatel sice soustavně vynechával pracovní směny, avšak nečinil tak v úmyslu vyhýbat se své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného a měl dostatečné finanční prostředky ke splnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, kterou však přesto neplnil, není soustavné vynechávání pracovních směn součástí jednání naplňujícího znaky tr. činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. a nejde tedy o jednočinný souběh s přečinem proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech.

Zodpovednosť otca dieťaťa, ktoré sa narodilo vydatej matke, za zanedbanie povinnej výživy podla § 213 Tr. zák. môže vzniknúť len od doby, keď po právoplatnom súdnom rozhodnutí, že manžel matky nie je otcom dieťaťa (§ 57 Zák. o rodine), otec súhlasne s matkou dieťaťa pred národným výborom povereným viesť matriku alebo pred súdom vyhlási, že je otcom dieťaťa (§ 52 Zák. o rodine), alebo keď bol právoplatným súdnym rozhodnutím určený za otca (§ 54 Zák. o rodine).

Vyživovacia povinnosť rodiča voči dieťaťu vzniká priamo na základe zákona (§ 85 Zák. o rodine). Preto sa začiatok páchania tr. činu zanedbania povinnej výživy (§ 213 Tr.zák.) rodiča voči dieťaťu treba považovať deň, od ktorého prestal rodič zavinene plniť svoju vyživovaciu povinnosť. Ak takéto rozhodnutie nebolo doposial vydané, súd v tr. konaní rozhodne o výživnom ako o predbežnej otázke (§ 9 odst. 1 Tr.por.). Rozhodnutie súdu v obč.práv. konaní však súd v tr. konaní zhodnotí ako dôkaz podla § 2 odst. 6 Tr.por. To platí aj v prípade vyživovacej povinnosti medzi manželmi (§ 91 Zák. o rodine). Naproti tomu povinnosť prispievať na výživu rozvedeného manžela, (§ 92 odst. 1 Zák. o rodine) vzniká na základe dohody rozvedených manželov. Preto rozvedený manžel, ktorý zavinene neprispeva na výživu rozvedenej manželky (a naopak), môže sa dopustiť tr. činu zanedbania povinnej výživy.

Konanie obvineného spočívajúce v neplnení vyživovacej povinnosti, ktoré nie je trestným činom zanedbania povinnej výživy podla § 213 Tr. zák., nemožno kvalifikovať ako priestupok podla § 6 zák. č. 60/1961 Zb., vec preto nemožno postúpiť národnému výboru podla § 171 ods. 1 Tr. zák.

II. Byl-li pachatel v takovém případě stíhán a pravomocně odsouzen jen pro přečin proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., nelze ho v dalším řízení stíhat pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., pokud dřívější rozhodnutí o přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech nebylo v předepsaném řízení zrušeno.