Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Skutečnost, že soudce v minulosti zastupoval jako obhájce obviněného, který je nyní v jiné trestní věci poškozeným (§ 43 tr. ř.), není sama o sobě dostatečným důvodem pro závěr, že nemůže ve věci nestranně rozhodovat, pokud tato skutečnost nevedla ke vzniku poměru předpokládaného v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř.

I. Obhájce obviněného, ustanovený či zvolený proto, že zastoupení obviněného obhájcem považuje orgán činný v trestním řízení za nutné, neboť vzhledem k duševním vadám obviněného má pochybnost o jeho způsobilosti náležitě se hájit (§ 36 odst. 2 tr. ř.), může vykonávat oprávnění uvedená v § 41 odst. 2, 3 tr. ř. jen se souhlasem obviněného. Proti vůli obviněného může takto postupovat teprve tehdy, bylo-li v příslušném řízení pravomocně rozhodnuto o zbavení způsobilosti obviněného k právním úkonům nebo o omezení této jeho způsobilosti. 

II. Jestliže osoba, která není oprávněna k podání stížnosti, přesto stížnost podá, nemůže ji vzít účinně zpět ve smyslu ustanovení § 144 odst. 2 tr. ř. Takovou stížnost byť stěžovatel výslovně uvedl, že ji bere zpět, musí k tomu povolaný orgán zamítnout jako stížnost podanou osobou neoprávněnou.

Ustanovení § 35 odst. 1, věty druhé, tr. ř. sice umožňuje, aby se pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchními soudy a Nejvyšším soudem, obhájce nechal zastoupit advokátním koncipientem, ovšem to nic nemění na tom, že obhájcem obviněného je pouze advokát ( § 35 odst. 1, věta první, tr. ř ). Z toho vyplývá, že pokud se oznamuje usnesení doručením opisu obhájci obviněného ( § 137 odst. 2, věta první, část za středníkem, tr. ř.), není podmínka oznámení usnesení ( § 140 odst. 1 písm. b/, bod aa/ tr. ř.) splněna v případě, kdy zásilka, jejímž obsahem je takové usnesení, je doručována na adresu advokátního koncipienta.

Je-li ustanovený obhájce zproštěn povinnosti obhajování podle 40 tr. ř., musí být místo něho ihned ustanoven obhájce jiný. V tomto případě předseda senátu, nebo v přípravném řízení soudce, neposkytují před ustanovením obhájce obviněnému lhůtu na to, aby si obhájce zvolil. Tím není dotčeno právo obviněného zvolit si podle 37 odst. 2 tr. ř. místo obhájce, který mu byl ustanoven, obhájce jiného.

Obhájci zvolenému v řízení o stížnosti pro porušení zákona nelze přiznat odměnu a náhradu hotových výdajů podle § 19 odst. 3 zák. č. 119/1990 Sb. ani v případě, kdy stížnost pro porušení zákona byla generálním prokurátorem podána vzhledem k ustanovení § 30 odst. 2 zák. č 119/1990 Sb. a nejvyšší soud zjistí, že k porušení zákona došlo z důvodů uvedených v § 1 citovaného zákona.

Trestný poriadok pozná inštitút oboznámenia sa s výsledkami vyšetrovania len vo vzťahu k obvinenému - § 166 ods. 1 Tr.por. Obhajca sa má k tomuto úkonu podla § 166 ods. 2 Tr.por. len prizvať. Preštudovanie spisu obhajcom bez prítomnosti obvineného možno považovať len za nahliadnutie do spisu v zmysle § 65 Tr.por.

Splnomocnenie obhajcu pri jeho zvolení alebo ustanovení, ak nebolo vymedzené inak, zaniká pri skončení trestného stíhania (§ 41 ods. 5 Tr.por.).Pri výklade pojmu