Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ak sa začalo podla § 160 odst. 1 Tr. por. trestné stíhanie len tzv. vo veci, právoplatné uznesenie o zastavení trestného stíhania nevytvára prekážku rei iudicatae a trestné stíhanie, ak nie sú iné prekážky, možno kedykolvek znova začať bez zrušenia takéhoto zastavujúceho uznesenia. To platí aj vtedy, ak sa v uznesení o začatí trestného stíhania uvádza meno osoby, proti ktorej sa neskoršie vznieslo (oznámilo) obvinenie podla § 163 odst. 1, resp. § 169 písm. a) Tr. por., avšak nie ako osoby obvinenej z trestného činu, ale len ako účastníka udalosti (skutku), ktorá je identifikovaná v uznesení o začatí trestného stíhania ako predmet trestného stíhania.

Řízením, které předcházelo postoupení věci z důvodu § 171 odst. 1 tr. ř., zastavení tr. stíhání nebo rozsudku a které je třeba v případě podání opravného prostředku přezkoumat, je řízení od zahájení tr. stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) včetně úkonů podle § 113 a 114 tr. ř., jež lze provést před zahájením tr. stíhání (§ 158 odst. 3 tr. ř.) až do napadeného rozhodnutí. Jde-li o řízení o přečinu, je součástí předcházejícího řízení, které je třeba přezkoumat, i objasňování podle § 179a násl. tr. ř. Řízení se přezkoumává z hlediska, zda procesní úkony provedené v této době orgány činnými v tr. řízení byly provedeny podle zákona, ačkoliv podle zákona provedeny být měly. Za součást přezkoumávaného řízení v uvedeném smyslu však nelze považovat rozhodnutí, které před vydáním některého z uved. napadených rozhodnutí založilo překážku rei iudicatae podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. takové rozhodnutí a řízení jemu předcházející je jiným dřívnějším stíháním, které lze proskoumat na základě mimoř. opPubl.ostředku.

Odůvodňují-li to okolnosti případu, velitel může ve své kompetenci vyřídit trestné činy uvedené v § 294 odst. 1 tr. zák., avšak jen za předpokladu, že skutek nevykazuje současně znaky jiného trestného činu, který v citovaném ustanovení uveden není. Vyřídí-li velitel kázeňsky skutek, který vykazuje v jednočinném souběhu jednak znaky trestného činu uvedeného v ustanovení § 294 odst. 1 tr. zák., jednak znaky jiného trestného činu, který v citovaném ustanovení uveden není, aniž mu bylo potrestání pachatele přenecháno podle § 294 odst. 2 tr. zák., postupuje mimo rámec svých oprávnění, a proto jeho opatření (kázeňské potrestání apod.) nebrání zahájení trestního stíhání nebo jeho pokračování pro týž skutek.

O jednočinný souběh přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech s tr. činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák. půjde jen tehdy, jestliže pachatel soustavným vynecháváním pracovních směn bez závažného důvodu s následky uvedenými v § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech současně sleduje záměr vyhýbat se plnění zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného. Jestliže tedy pachatel sice soustavně vynechával pracovní směny, avšak nečinil tak v úmyslu vyhýbat se své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného a měl dostatečné finanční prostředky ke splnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, kterou však přesto neplnil, není soustavné vynechávání pracovních směn součástí jednání naplňujícího znaky tr. činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. a nejde tedy o jednočinný souběh s přečinem proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech.

Byla-li obviněná trestním příkazem uznána vinnou přečinem příživnictví podle § 10 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech a po vydání trestního příkazu pokračovala nekalým způsobem v opatřování si prostředků k obživě a současně se soustavně vyhýbala poctivé práci, může být stíhána za trestný čin příživnictví podle § 203 tr. zák. jen za část skutku spáchanou po doručení trestního příkazu, nikoli již po jeho vydání.

Rozlišení mezi trestným činem spekulace podle § 117 odst. 1 tr. zák. a přečinem proti zájmům socialistického hospodářství podle § 2 písm. d) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech spočívá ve formálním znaku trestného činu spekulace podle § 117 odst. 1 tr. zák.

V prípade zrušenia rozsudku, ktorým bol uložený súhrnný trest, obnoví sa platnosť výroku o treste v predchádzajúcom rozsudku zrušeného pri ukladaní súhrnného trestu podla § 35 ods. 2 veta druhá Tr. zák. Ak v novom konaní nedôjde k odsúdeniu obžalovaného a uloženie súhrnného trestu preto už neprichádza do úvahy, nemožno uložiť trest za trestné činy, z ktorých bol páchatel uznaný za vinného predchádzajúcim rozsudkom, pretože obnovením platnosti výroku o treste v tomto rozsudku je i v tomto smere vec právoplatne rozhodnutá.