Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Byla-li věc před zahájením trestního stíhání odevzdána příslušnému orgánu ke kázeňskému projednání podle § 159 odst. 3 písm. b) tr. ř., stává se pravomocné rozhodnutí velitele (náčelníka) o trestném činu pachatele podle § 294 odst. 2 tr. zák. překážkou ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř., která brání zahájení trestního stíhání téhož pachatele pro týž skutek.

Pri pokračujúcom, trvajúcom, hromadnom a sústavne páchanom trestnom čine alebo prečine je hranicou, ktorou sa pretrhuje totožnosť skutku, vyhlásenie odsudzujúceho rozsudku súdu prvého stupňa (§ 35 odst. 2 Tr. zák.), ktorý sa musí stať právoplatným. Hoci páchatel po vyhlásení odsudzujúceho rozsudku naďalej plynule pokračuje v páchaní takéhoto trestného činu (prečinu), treba túto časť trestnej činnosti považovať za nový skutok, ktorý zakladá nový trestný čin (prečin). To znamená, že ak je podaná obžaloba za takýto trestný čin alebo návrh na potrestanie za takýto prečin, spáchaný sčasti pred a sčasti po vyhlásení predchádzajúceho odsudzujúceho rozsudku, treba trestné stíhanie za skutok spáchaný pred vyhlásením predchádzajúceho odsudzujúceho rozsudku zastaviť z príčiny uvedenej v § 11 odst. 1 písm. f) Tr. por. a meritórne rozhodnúť len o časti trestnej činnosti spáchanej po vyhlásení predchádzajúceho odsudzujúceho rozsudku.

Skončilo-li trestní stíhání proti obviněnému pravomocným rozhodnutím vyšetřovatele, prokurátora nebo soudu o postoupení věci podle § 171 odst. 1 nebo § 222 odst. 2 tr. ř. jinému orgánu proto, že nejde o trestný čin ani o přečin, že však jde o přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat, nelze pokračovat v trestním stíhání proti obviněnému, nebylo-li rozhodnutí o postoupení věci v předepsaném řízení zrušeno. Proti rozhodnutí o postoupení věci podle § 171 odst. 1 nebo § 222 odst. 2 tr. ř. je přípustná obnova řízení (§ 277 a násl. tr. ř.).

Skončilo-li trestní stíhání proti obviněnému pravomocným rozhodnutím prokurátora o postoupení věci národnímu výboru k projednání jako přestupek, nelze pokračovat v trestním stíhání, nebylo-li takové rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno.

O totožný skutek jde i tehdy, když se při různosti následků shoduje jednání alespoň s částí jednání, pro které byl již pachatel odsouzen. Trestní stíhání pro takový skutek je proto nepřípustné (§ 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.).