Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, může nastat jen ohledně celého odsouzení. To platí i tehdy, jestliže některý z více trestů byl prominut podle článku I amnestie prezidenta republiky z 1. ledna 1990, který stanoví, že se vyjmenované tresty promíjejí s tím, že se na pachatele hledí dnem rozhodnutí o amnestii, jako by nebyl odsouzen.

Ustanovení § 368 věta druhá tr. ř., podle kterého rozhodnutí o aplikaci amnestie u osoby odpykávající v době rozhodování trest odnětí svobody, učiní soud, v jehož obvodu se trest vykonává, je třeba použít i tehdy, jestliže byl výkon trestu odnětí svobody přerušen.

Amnestia prezidenta republiky z 1. 1. 1990 podla článku I písm. d) sa vzťahuje na nevykonané peňažné tresty alebo ich zvyšky, pokial neboli uložené vedla trestu odňatia slobody. To platí aj vtedy, ak ide o tresty odňatia slobody, ktorých výkon bol podmienečne odložený a podla článku I písm. b) cit. amnestie odpustený.

K aplikácii rozhodnutia prezidenta republiky o amnestii z 1. januára 1990.Z ustanovenia článku VI. odst. 1 písm. a) rozhodnutia prezidenta republiky o amnestii z 1. januára 1990 a § 89 odst. 1 Tr. zák. vyplýva, že z dobrodenia tejto amnestie sú vylúčení aj páchatelia, ktorí sa dopustili prípravy (§ 7 odst. 1 Tr. zák.), resp. pokusu (§ 8 odst. 1 Tr. zák.) trestného činu zneužívania právomoci verejného činitela podla § 158 Tr. zák., prípadne účastenstva (§ 10 odst. 1 Tr. zák.) na tomto trestnom čine.

Na zaplacené, tj. vykonané peněžité tresty, se amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 1990 nevztahuje.

Trestný čin ublíženia na zdraví podla § 221 odst. 1, 3 Tr. zák. je úmyselný trestný čin, na ktorý je stanovený trest odňatia slobody prevyšujúci tri roky, a preto sa naň nevzťahuje aboličné ustanovenie článku V písm. a) Rozhodnutia prezidenta republiky o amnestii z 1. 1. 1990.

Stanoviskotrestního kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky z 24. května 1990 č. Tpjf 35/90 k výkladu ustanovení § 35 odst. 2 a § 38 odst. 2 tr. zák.Ukládá-li soud pachateli souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody a zruší-li podle § 35 odst. 2 tr. zák. výrok o předchozím nepodmíněném trestu odnětí svobody, zruší zároveň všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, která pozbyla v důsledku zrušení uvedeného výroku o trestu podklad, a tedy i rozhodnutí o použití amnestie podle § 368 tr.ř., na jejímž základě byl zcela nebo zčásti prominut předchozí nepodmíněný trest odnětí svobody.Původně prominutý trest odnětí svobody nebo jeho část nelze po uložení souhrnného trestu započítat podle § 38 odst. 2 tr.zák. ( k tomu srov. blíže č. 33/1982 Sb. rozh.tr.).Po právní moci nového rozhodnutí je však třeba opět rozhodnout o použití agraciačního ustanovení amnestie, pokud ovšem jeho použití přichází v úvahu.