Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

O tom, zda odsouzený, kterému byl trest prominut milostí nebo amnestií presidenta republiky, splnil uloženou podmínku či nikoli, nerozhoduje soud, nýbrž ministerstvo spravedlnosti (na Slovensku odbor SNR pro spravedlnost). Postup při tomto řízení je upraven instrukcí ministerstva spravedlnosti ze dne 27. prosince 1961 č. j. 1521/61-L.

Podle § 165 odst. 1 tr. ř. je obžalovaný povinen nahradit státu náklady trestního řízení v tomto ustanovení uvedené (pokud přicházejí v úvahu), tedy jak náklady spojené s výkonem vazby, tak i ostatní náklady státem zálohované, byl-li pravomocně uznán vinným, tj. bez ohledu na to, jaký trest mu byl uložen a zda mu byl vůbec uložen trest. Povinnost obžalovaného nahradit náklady trestního řízení není trestem a nejde tu ani o následky odsouzení, jež předpokládají uložení trestu, pročež nemohou být dotčeny rozhodnutím presidenta republiky o amnestii.

Rozhodnutie o tom, do akej miery je osoba, ktorej bol uložený právoplatne trest, účastná amnestie, činí súd, ktorý vo veci rozhodol v prvej stolici. Pre súd, ktorý uvažuje pri svojom rozhodovaní o tom, či má alebo nemá v zmysle § 22 ods. 4 tr. zák. použiť ustanovenia o dodatkovom treste, je však úvaha o tom, či má alebo nemá byť na obžalovaného hladené dotyčne jeho predchádzajúceho odsúdenia, akoby nebol odsúdený, riešením predbežnej otázky v zmysle § 4 ods. 1 tr. por. Akonáhle právoplatné rozhodnutie podla § 391 tr. por. o použití amnestie už príslušný súd urobil, je povinnosťou súdu rozhodujúceho v zmysle § 22 ods. 4 tr. zák. o možnosti použiť ustanovenia o dodatkovom treste, vziať toto rozhodnutie za podklad svojho rozhodnutia.