Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Činnost poslance České národní rady bylo nutno ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb. a ustanovení zákona č. 371/1990 Sb. /1/ považovat za zaměstnání, když podle ustanovení § 15 zákona č. 371/1990 Sb. poslanci náležel plat, který podléhal dani ze mzdy, a podle ustanovení § 10 téhož zákona byl účastníkem nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení stejně jako pracovníci v pracovním poměru. Nemohl proto zároveň pobírat starobní důchod.

Doklad o skutečném výdělku žadatele o úpravu starobního důchodu (§ 24 odst. 6 zákona č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích) nelze nahradit potvrzením zaměstnavatele o tom, jaká byla základní mzda a nadtarifní složka mzdy ve funkci, v níž by byl žadatel o úpravu důchodu zařazen, kdyby nedošlo k jeho neplatnému skončení pracovního poměru z důvodu politické perzekuce. Nelze-li skutečný výdělek žadatele zjistit, je třeba vycházet ve smyslu ustanovení vládního nařízení č. 174/1991 Sb. z průměrných mezd v národním hospodářství v rozhodném kalendářním roce, vynásobených koeficientem mzdového nárůstu podle přílohy č. 1 k tomuto vládnímu nařízení.

Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, neumožňují sčítat dny, po které byl žadatel o úpravu jeho důchodu omezen na svobodě, a to jednak z důvodu mimořádného vojenského cvičení u bývalých Pomocných technických praporů a jednak potom i z důvodu vazby, a to i když tyto dny na sebe navazují.

Otázka podstatného poklesu výdělku je otázkou právní, kterou soud může na základě bezpečně zjištěných skutkových okolností posoudit odchylně od údajů uvedených v posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Zjistí-li soud při přezkoumávání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, jímž byl odňat částečný invalidní důchod, že došlo k podstatnému poklesu výdělku, je dán i právní závěr o tom, že nárok na tento důchod trvá bez přerušení od jeho odnětí, trvá-li také nadále nepříznivý zdravotní stav poživatele důchodu. Orgán sociálního zabezpečení je tu povinen obnovit výplatu částečného invalidního důchodu ode dne, kdy došlo k jeho odnětí.

Jestliže u poživatelky starobního důchodu přesahoval tento důchod ke dni vzniku nároku na vdovský důchod nejvyšší přípustnou výměru úhrnu vyplácených důchodů (§ 56 odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb.), potom se vdovský důchod nevyplácí. Přitom se berou v úvahu částky zvýšení důchodu, k němuž došlo podle ustanovení zákonů č. 46/1991 Sb. a č. 246/1991 Sb. Výjimku z toho, že se tato zvýšení slučují s důchodem, k němuž náležejí, a tvoří s ním nadále jeden celek, zákon neumožňuje.

Podle ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, lze uplatnit nárok na úpravu (zvýšení) starobního důchodu jen z důvodu individuálního důchodového připojištění (např. podle ustanovení vyhlášek č. 114/1953 Ú. l. a č. 156/1954 Ú. l.), nikoli z důvodu penzijního nadlepšení (zrušeného nařízením vlády č. 18/1954 Sb.).

Zákonný nárok na příplatek k důchodu podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (ve znění zákona č. 267/1992 Sb.), vzniká jen za každý ukončený měsíc výkonu vojenské služby u dřívějších tzv. Pomocných technických praporů. Poskytnutí uvedeného příplatku za každý započatý, avšak neukončený měsíc takového výkonu vojenské služby, popřípadě alikvotní části uvedeného příplatku bylo možné přiznat jen v rámci odstraňování tvrdostí zákona (§ 176 zákona č. 100/1988 Sb. a § 4 zákona č. 582/1991 Sb.).