Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pracujícímu se započte na základě ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 121/1975 Sb. doba od 9. 5. 1945 do 30. 9. 1948, po kterou se jako spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka trvale účastnil jeho výdělečné činnosti a splňoval přitom i ostatní podmínky ustanovení v § 98 odst. 3 vyhlášky č. 128/1975 Sb., jestliže po jejím skončení vstoupil do jednotného zemědělského družstva nebo do pracovního poměru uzavřeného se socialistickou organizací se zemědělskou nebo lesní výrobou. Započtení doby této pracovní činnosti, která v uvedeném období nepodléhala zákonnému důchodovému pojištění, náleží jen tomu pracujícímu, který i po 30. 9. 1948 pracoval v zemědělství nebo v lesní výrobě. Tato podmínka bude splněna zpravidla i tehdy, byla-li uvedená celoživotní činnost pracujícího přerušena pouze krátkodobou pracovní činností v jiných organizacích.

Pracující může být uznán plně invalidním jen z těch důvodů, které jsou stanoveny v § 25 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb. Tyto důvody nelze dále rozšiřovat, a to ani slučováním podmínek stanovených v § 25 odst. 4 téhož zákona pro vznik částečné invalidity.

Povinnost organizace nahradit ve smyslu ustanovení § 112 zákona č. 121/1975 Sb. orgánu důchodového zabezpečení částky, které poskytl neprávem, protože organizace nesprávným hlášením, o jehož správnosti neměl tento orgán důvod pochybovat, zavinila jejich poskytování, není dotčena tím, že dávka vyla vyplácena pracovnici, která zneužila své pracovní funkce, jež jí umožňovala zaslat orgánu důchodového zabezpečení nesprávné hlášení. Z účelu ustanovení, v nichž zákon o sociálním zabezpečení a předpisy vydané k jeho provádění ukládají příjemcům dávky nebo jiným oprávněným, jakož i organizacím, povinnost hlásit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu, vyplývá, že tato hlášení musí být objektivní, pravdivá, odpovídající skutečnému stavu věci a musí být podána ve stanovených lhůtách. /1/

Jestliže pracovník během výpovědní lhůty neoznámil organizaci, která mu dala výpověď, že trvá na dalším zaměstnání, ale podal žalobu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru a o náhradu mzdy, pak je tím oznámení pracovníka vůči organizaci, že trvá na dalším zaměstnání, nahrazeno, avšak je tu rozhodné, kdy byl doručen stejnopis žaloby organizaci, nikoliv, kdy byla žaloba podána u soudu.

Nesplňování stanovených předpokladů pro výkon sjednané práce nebo požadavků, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon práce pracovníka (§ 46 odst. 1 písm. e/ zák. práce), nemusí být časově omezeno. Výpovědní důvod tu může být dán delší dobu, než se organizace rozhodne jej uplatnit musí však trvat v době, kdy byla výpověď pracovního poměru dána. Ve výpovědi lze uplatňovat zároveň oba uvedené výpovědní důvody. Jestliže však byl ve výpovědi uvedeným jednáním pracovníka vyčerpán výpovědní důvod spočívající v nesplňování stanovených předpokladů pro výkon sjednané práce, nelze z téhož skutkového základu dovodit závěr, že tu jde rovněž o nesplňování požadavků, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon práce pracovníka.

Na ospravedlnenie neprítomnosti pracovníka v práci v zmysle ustanovenia § 127 Zák. práce, ak ochorela osoba, ktorá sa inak stará o jeho dieťa mladšie ako 10 rokov, nie je potrebné, aby táto osoba bola práceneschopná v dôsledku ochorenia.

Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku ke stanovení výše invalidního nebo částečného invalidního důchodu je rozhodná doba vzniku invalidity a nikoliv doba podání žádosti o přiznání důchodu, i když žadatel o důchod po vzniku invalidity dále pracoval.