Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K aplikaci pravidla v pochybnostech ve prospěch obviněného. K úloze znalce psychologa při hodnocení věrohodnosti výpovědi obviněného, popř. svědka. Znalec psycholog je povolán vyjádřit se k těm rysům osobnosti obviněného, popř. svědka, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost, není však oprávněn vyjadřovat se k otázce, zda výpověď obviněného nebo svědka je věrohodná či nikoliv, popřípadě která z rozdílných výpovědí téže osoby je věrohodnější. Takové hodnocení důkazů přísluší soudu, který je povinen postupovat při tom podle § 2 odst. 6 tr. ř.

I. Jestliže je třeba podle § 109 věta druhá tr. ř. přibrat nového znalce, musí nový znalec podat nový znalecký posudek, v němž se ovšem musí vyrovnat i s předchozím znaleckým posudkem. II. Jestliže byly podány dva znalecké posudky k téže otázce, soud v hlavním líčení je povinen provést důkaz oběma posudky, vyslechnout zpracovatele obou posudků a při hodnocení důkazů a zjišťování skutečného stavu věci se s oběma posudky vypořádat tak, aby bylo zřejmé, který z posudků bere za základ svého rozhodnutí a z jakých důvodů. III. Skutečnost, že dva dosud podané znalecké posudky obsahují různé závěry, není sama o sobě důvodem pro vyžádání posudku ústavu podle § 110 tr. ř. IV. Skutečnosti, z nichž znalec v posudku vychází, je třeba zjišťovat dokazováním podle trestního řádu. To znamená, že vychází-li znalec z určité skutečnosti, kterou svými smysly vnímala určitá osoba, je třeba tuto osobu vyslechnout jako svědka podle § 97 násl. tr. ř., popř. jako obviněného podle § 90 násl. tr. ř. V. Poučit svědka podle § 101 odst. 1 tr. ř. je třeba před každým výslechem, tedy i před opakovaným výslechem v téže věci.

K hodnocení znaleckého posudku o duševním stavu obviněného. Jestliže znalci psychiatři zkoumající duševní stav obviněného činí svůj nález na úrazu hlavy obviněného a jeho následcích, musí se ve svém posudku vyrovnat s dosavadní zdravotnickou dokumentací týkající se tohoto úrazu a jeho následků včetně předchozích posudků znalců psychiatrů, kteří se těmito otázkami v minulosti již zabývali. Bez objasnění a zdůvodnění odlišných závěrů nelze považovat posudek znalců za úplný.

Zhodnocení rozhodování soudů.

O právu odepřít výpověď podle § 100 2 tr. ř. musí být svědek vždy poučen (§ 101 odst. 1 tr. ř.). Jestliže obviněný žil se svědkyní jako druh a má s ní společně děti, může být podle okolností osobou, která je se svědkyní v poměru obdobném rodinnému poměru, jejíž újmu svědkyně právem pociťuje jako újmu vlastní, i když už s ní obviněný jako druh nežije. V takovém případě má svědkyně právo odepřít výpověď podle § 100 odst. 2 tr. ř.

K niektorým otázkam rozhodovania sporov medzi vlastníkmi susediacich pozemkov a stavieb.

K výkladu niektorých ustanovení noviel Zákona o rodine, Občianského zákonníka, Občianského súdneho poriadku a Notárskeho poriadku z roku 1982.